27. května 2018
Silnice bílá přede mnou ....
Silniček je
kolem nás plno.
Pěkná je silnice od křižovatky u Jablonného do Heřmanic. Taky ji dělali za evropské peníze a zatím žádnou levotu neodhalili. To silnici ze Cvikova do Mařenic dělali tak nějak asi před deseti lety a musím uznat, že velmi dobře. Sice i na ní je jedna díra (před zatáčkami u krucifixu než se sjede k plotu dětské léčebny). Tu někdo asi před týdnem označil červenou barvou – myslel jsem si, že to byli cestáři, aby věděli, kde bude ta oprava, ale spíš to byl ohleduplný motorista, který si v ní po několikáté potrápil tlumiče).
Pěkná je silnice od křižovatky u Jablonného do Heřmanic. Taky ji dělali za evropské peníze a zatím žádnou levotu neodhalili. To silnici ze Cvikova do Mařenic dělali tak nějak asi před deseti lety a musím uznat, že velmi dobře. Sice i na ní je jedna díra (před zatáčkami u krucifixu než se sjede k plotu dětské léčebny). Tu někdo asi před týdnem označil červenou barvou – myslel jsem si, že to byli cestáři, aby věděli, kde bude ta oprava, ale spíš to byl ohleduplný motorista, který si v ní po několikáté potrápil tlumiče).
To silnička z Trávníka přes Naději do Hamru
je ubohoučká. Rozpraskaná, děravá. Způsobila to před pár lety těžba dřeva.
Vloni ji sice SMC (Služby Města Cvikova) pospravovaly, ale kousek za nadějskou
kapličkou jim asi došel materiál. Ilustrační foto je sice odjinud, ale ... i tak by silnička mohla dopadnout.
Na těch
našich silničkách musíte jezdit opatrně, zdejší chalupáři
si notují, že většina protijedoucích aut jede prostředkem, a když se proti nim
v zatáčce vynoříte, tak se nějak nemají k tomu, aby rychle uhnuli ke
kraji.
Bylo to
předloni, co jsem zde psal, že vyznačení zeber na přechodech pro chodce na
cvikovském náměstí je jaksi neviditelné. Možná, že někdo na městském úřadě to
tady čte taky, protože to netrvalo dlouho a přechody byl krásně nabílené, jak
jsem zde fotograficky zdokumentoval v září 2016. Ovšem barva nevydržela a
dnes máme opět zebry vymazané.
Tak doufejme,
že si to tu zase někdo z mužů n radnici přečte ….
Po poměrně
značném úsilí vedení našeho Spolku jsme dosáhli toho, že nám na silničce do Naděje u
dnes již bývalého penziónu udělali zpomalovací práh. Teď, když ruch u penziónu
utichl, by bylo žádoucí ten práh přesunout k malé křižovatce před kapličkpu
v Naději. Tam se motá dětí víc, a pokud auto na zmíněném prahu zpomalí,
tak před kapličkou už dotyčný zase jede naplno. Je ovšem nutno objektivně přiznat, že automobilisti taky nejsou žádní andílci. Na té křižovatce si krátili zatočení doprava přes sousedící pozemek. Majitelka se začala bránit a vyznačila okraj pozemku pomocí balvanů. Pokud na některý balvam narazí nepozorné dítě na kole, to nechci ani domyslet. Plot je přece jen civilizovanější ochranou pozemku.
„Hustou“ síť
autobusových spojů ČSAD mezi Trávníkem a Mařenicemi (zvláště potřebnou po
zrušení právnického penziónu s hospodou) nám letos doplnila autobusová
linka firmy COMPAG z Mimoně, která zde provozuje několikrát týdně
nízkokapacitní autobus. To umožňuje, aby páni z naší chalupářské party
(zvláště ten jeden, co chodí o holi) mohli v půl páté odejet do Mřenic,
občerstvit se v tamní osvěžovně a zase se autobusem v osm hodin večer
vrátit k milujícím manželkám.
20. května 2018
Skalní reliéfy
Před několika
dny vyšel v příloze Liberecký kraj v deníku MFDnes rozhovor s ředitelem cvikovské městské
knihovny o skalních reliéfech, vytesaných ve skalách Lužických hor kolem
Cvikova. Myslím, že jsem zde již o tomto tématu psal, ale můžeme se k němu
vrátit.
Známá je Skála smrti u Kunratic na břehu
Svitávky asi 1,5 km jižně od Kunratic. Údolíčkem
k ní vede zelená značka. Je to asi 15 m vysoká pískovcová skalní stěna, na níž je vytesán reliéf
znázorňující rytíře na vzpínajícím se koni a dívčinu padající ze skály. Výjev
pochází z pověsti, jak venkovskou dívku pronásledoval v lese smilný
rytíř. Dívka skočila ze skály a v mechu se zachránila, rytíř na koni
skočil za ní, ale zlámal si vaz. Reliéf vytesali v r. 1910 místní umělci
Beckert a Bundesmann.
Mezi Kunratickými rybníky
a Mařeničkami jsou na žlutě značené cestě dva reliéfy - kamenný oltář Nejsvětější
trojice vytesal okolo roku 1740 mařenický
stolař Schier (Schier zde bylo velice
rozšířené jmíno – připomenu v Trávníku starou Schierovu hospodu a
Schierovu vilu – Zámeček). Byl zde lom, ale reliéf zůstal zachován. V jeho horní části je zobrazena
Nejsvětější Trojice, obklopená hlavičkami andílků, dole je pod baldachýnem s
královskou korunou znázorněna nebeská brána, v níž jako královna nebes stojí
Panna Marie s Ježíškem. Na sloupcích po stranách jsou vyryté letopočty 1904 a
1930, připomínající patrně renovace reliéfu.
O kousek dál (poněkud stranou) je reliéf Útěk svaté rodiny do Egypta, vytesaný stejným autorem. Na skále je vyobrazen Josef
s oslíkem, na kterém se veze Marie s Ježíškem v náručí.
Silnice mezi
Trávníkem a Mařenicemi protíná Antonínovo údolí. Hned vpravo u silnice je do
skalního hřbítku (kterým prochází tunel náhonu k bývalému nedalekému
mlýnu) vytesán výklenek - kaplička, bohužel z vytesané výzdoby se
zachovalo jen minimum.
Ve vesničce
Naděje je kousek od silničky do Hamru (u chalupy, která před léty patřila
Hrabíkovým) rovněž skalní reliéf Krista,
ovšem již značně omšelý.
V údolí
Samoty mezi Cvikovem a Radvancem najdeme reliéf Bičování Ježíše Krista u mučednického kůlu. Poblíž radvanecké kapličky je ve skalní stěně vytesán reliéf rytíře. Nedaleko posledního radvaneckého domu směrem na sever je asi 2,5 metru vysoký reliéf Ukřižování Krista s dalšími postavami.
U Drnovce na skalním
hřbetu – Dutý kámen - je vyhlídka Široký
kámen, u které je vytesán reliéf hlavy s vavřínem, lyrou a mečem, který
připomíná německého básníka Theodora Körnera. Pocházel z Drážďan a padl
v bitvě proti Napoleonovi r. 1813.
No a pro
úplnost - v okolí máme tři skalní kaple.
Mezi Drnovcem a Kunraticemi je skalní kaple z r. 1834, která má nově upravené své okolí i s lavičkou.
Mezi Drnovcem a Kunraticemi je skalní kaple z r. 1834, která má nově upravené své okolí i s lavičkou.
V Modlivém
dolu u Svojkova je známá kaple. Zřídit ji nechala hraběnka Kinská koncem 18. století.
Zasvěcena je Panně Marii Lourdské. Na protější skále jsou destičky upomínek namrtvé horolezce.
Poslední
skalní kaple je poměrně rozsáhlá kaple Božího hrobu u silnice z Velenic do
Brniště. Sestává ze tří skalních prostor. Přes vstupní portál se vstupovalo po schodech
do střední místnosti, kde byl také oltář. Postranní místnosti mají sochařskou výzdobu . Kaple je zajištěna mřížemi, ale vnitřek je vidět.
13. května 2018
Volám déšť!
Tak máme tady
v Lužických horách snad šestý týden bez pořádného deště. Zdá se, že jen
trávě to nevadí, ale květiny volají po vodě. Vypozorovali jsme už
v minulých letech, že často se sem sune mraková fronta, obvykle od západu
a někde narazí na naše kopce a rozdělí se na severní a jižní pruh. Prší za
hranicemi na Žitavsku a od České Lípy přes Mimoň na Liberecko. A my tu máme
dešťový stín.
Počasí je pro
chalupáře důležité, protože s chalupou souvisí zahrádka, louka nebo les. Takže
každý chalupář sleduje předpovědi počasí - (třeba i v hospodě si vyžádá
před šestou večer přepnutí televize na ČT24, kde je dobrá předpověď - a
pravidelně i hezké předpovídalky).
V novinách
jsou podle majitele novin předpovědi buď od českého hydrometeorologického
ústavu, nebo od firmy Meteopress (zlé huby říkají, že tahle firma využívá
pro předpovědi i vliv otevřených dveří chladničky). Ale to se už za socíku
říkalo, že v novinách jsou pravdy, polopravdy a lži. Pravdy byly sportovní
výsledky, polopravdy předpovědi počasí a to ostatní byly lži. A že by se moc změnilo?
Samozřejmě,
že uživatelé internetu mají mnohem širší možnosti (a nejde jim to zakazovat
jako fake news). Těch mpočasových gramů je
řada - přes německé se znázorněním pohybu mraků na mapě až po náš předpovědní
program Aladin, kde se používá matematický model, tipující počasí na dva dni
dopředu. Už po několik let byla na špici předpověď počasí z Norska. Dalo
se z ní vyčíst počasí pro libovolné místo v Evropě na pár dní dopředu
a ze zkušenosti se tradovalo, že jim to docela vycházelo.
Před několika
dny se ředitel českého HMÚ nechal
slyšet, že mají nový prognostický program a že si troufají tvrdit, že je
přesnější než ten norský. Důležité je, že tento program je k dispozici zdarma
i pro chytré telefony.
Takže si
snadno můžete to tvrzení ověřit. Program norský (aplikace Yr.no) používá kromě číselných tabulek i průběžné grafické
znázornění změn různých údajů (teplota, srážky, oblačnost a d.) na tabulce, kde
základnou je čas a výškou udávaná hodnota.
Nový program
český /aplikace ČHMÚ) se stahuje na
Google Play a po instalaci do mobilu vám ukáže předpověď pro vaši polohu číselně
v tabulce (po hodinách ‚teplotu, srážky, oblačnost a vítr na 24 hodin
dopředu). Kromě toho si můžete přepnout zobrazení na tabulkovou předpověď na
týden dopředu nebo na mapu ČR se znázorněním pohybu mraků (výhled po deseti
minutách počínaje aktuálním časem) nebo na znázornění předpovědi srážek.
Zajímavý je i
program windity, který rovněž pozná,
kde zrovna s mobilem jste a ukáže vám na mapě větrnou situaci a
v tabulce ostatní údaje o počasí pro den a týden dopředu.
Jak jsem již
zmínil, programů s předpovědí počasí je mnoho (třeba americké pro různá
místa na celém světě na 15 dní dopředu), ale vybral jsem jen tři, které ze
zkušenosti poskytují dobré informace.
4. května 2018
Fotografie (i panoramatické) okolí v mobilu
Před nějakou dobou jsem publikoval informaci o funkci Street View na Google maps. C Flotila aut
s kamerami se záběrem 360O
projížděla silnice a ulice po celém světě a natáčela kruhově okolí. Po
vyvolání této funkce jste si mohli kliknout na požadované místo a myší jste se
mohli rozhlížet kolem dokola. Do ČR se jejich vozy dostaly v r. 2009.
Natáčení se občas opakovalo, takže na původních záběrech jsme mohli vidět naši
ex-parťačku Olinku, jak si zamyká dům ve Vancouveru (dnes už jsou záběry jiné).
V některých zemích toto natáčení narazilo na zákony o ochraně dat, takže
Google musel před publikací rozmazat obličeje náhodně zobrazených osob.
Stejnou funkci převzaly i stránky mapy.cz,
takže jsme mohli vidět mnohem podrobněji okolí silnic a ulic v ČR. Dokonce
se auto s kamerou projelo i po některých cestách v našem Trávníku,
takže jsme mohli vidět některé chalupy (o tom zde byl článek).
No a tato funkce Google Street View 2.0 byla převedena i jako aplikace
pro mobilní telefony. Nejprve to bylo v r. 2008 pro mobily typu iPhone. Je
to dnes funkce samostatná, není už součástí Google maps a stáhnete si ji do
telefonu zdarma ze stránek Google Play. Dnes se můžete podívat na naše okolí
v našich mobilech se systémem Android.
Rozdíl je jen v tom, že k mapě jsou přiřazeny body, ke kterým
provozovateli poslal některý uživatel mobilu fotku, případně i kruhový záběr
(má-li v mobilu příslušnou aplikaci ve svém chytrém telefonu).
Více informací o vlastní tvorbě záběrů a jejich vložení do
této aplikace, aby je mohli vidět i ostatní uživatelé, najdete na: 
V aplikaci si na mapě navolíte místo, kam se chcete
podívat. Na silnici v daném místě se objeví červené tečky (viz horní obrázk).
Když se některé na obrazovce dotknete prstem, objeví se v dolní části
obrazovky záběry z daného místa, vybraného fota se opět dotknete a to se
zvětší na celou obrazovku mobilu. Některé fotky jsou nafoceny s kruhovým
obzorem, takže se můžete dívat do různých směrů, najiných fotkách jsou jen pevné záběry.
Hodně záběrů je ze Cvikova, ale i Trávník není opomenut, najdeme řadu objektů,
nafocených ze silnice Cvikov – Mařenice, například bývalou hájovnu pana Běhala,
bývalý konzum, Zámeček i další záběry (na obrázcích).
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]