31. března 2017
Při placení jsme pod kontrolou
Protože pan ministr financí prohlásil že „všetci kradnú“,
zavedla se elektronická kontrola tržeb. A řada politiků spustila lamentace, jak
se tím ubližuje malým podnikatelům. Už
to pár měsíců běží, tak jaké jsou výsledky? Pan ministr jásá, že se už před
vánoci zvýšil objem odvedeného DPH, statistici tvrdí skepticky, že to není
pravda a že to maximálně mohly ovlivnit větší vánoční útraty.
No a tak jsem začal sbírat vlastní zkušenosti.
V jedné hospodě v Praze, kde jsme považováni za
pravidelné štamgasty, stále platíme i nadále hotově z ručky do ručky na základě
součtu tužkou na bločku papíru.
V další
(velké a moderní) restauraci jsme dostali vytištěnou účtenku s nadpisem
PŘEDÚČET. A dočetl jsem se o tom na webu toto:
Jedním z triků jak teoreticky EET obejít je
vydávání tzv. předúčtů. Chcete platit, číšník přijde s předúčtem, vy zaplatíte
a on si pro konečný účet „jen“ zaběhne k pokladně. Pokud se vzdálíte, nemusí
tržbu zaevidovat, pokud si počkáte, účet se všemi zákonnými náležitostmi
přinese…
Ovšem co se
děje, když nepočkáte??
Podle
vyhlášky máte dostat účtenku s cenou, doplněnou řadou šifer.
Normální je,
že se na účtence objeví značka: BKP
s řadou znaků. To je kód provozovny, kterým se dotyčný účet přihlašuje do
systému EET. Pak tam je označka FIK,
zase následovaná řadou znaků. To je potvrzení, že účet byl v EET zaregistrován.
Ale občas se
mi stalo, že účtenka blok znaků FIK neměla,
ale objevila se tam značka PKP,
následovaná několika řádky číslic a písmen. Neznamená to, že jste se spojili na
polské železnice (Polskie Koleje Paňstwowe), ale:
Dlouhá účtenka, na které nejvíce místa
zabírá kód PKP, znamená, že vaše platba nedošla na servery Finanční správy. Jde
o Podpisový kód poplatníka, který má více než 300 znaků. Takže účtenka s
dlouhým kódem nebyla na servery Finanční správy online doručena a ověřena,
pokladna tedy včas nezískala Fiskální
identifikační kód (FIK) – nepřišla odezva, vzájemné spojení se
neuskutečnilo.
Podnikatel
pak musí údaje znovu do 48 hodin zaslat, údajně se to stane automaticky po
obnovení spojení. Prý existuje úprava programu, která dodatečně takové účtenky
z pokladny vymaže a … ty můj kvítku medový, nikdo se nic nedoví….
Pak tu máme
stánky s pitím a jídlem. Pokud nemají stoly a židle budou se prý do EET
přihlašovat až od 1. března 2018.
Daňoví kontroloři asi spočítat stoly a židle
nestíhají, protože i v hospodské samoobsluze jsem taky už dostal účtenku bez EET.
No a co říci
závěrem? Myšlenku, že na chudý lidi muší být přísnost, znala už babička Boženy
Němcové. Taky se nám říká, že evidence
tržeb je běžná i na „vyspělém západě“. Myslím si, že to šlo řešit i bez on-line
internetového propojení na vyhodnocovací centrálu, protože skutečně to
internetové spojení není všude rychlé a spolehlivé. A proto taky na tom západě
jim stačí elektronická pokladna s tiskárnou účtenek, která spolehlivě
transakce uloží do paměti, odkud se mohou hromadně předávat k evidenci.
Švindlovat
se dá samozřejmě se vším, je to pak o výchově k poctivosti. Jak vzpomíná
jeden kamarád chalupář – při návštěvě u známých v Dánsku hostitelka
zjistila, že jí nejde elektrická trouba a řekla, že si to skočí upéci
k sousedům do vedlejšího domečku. Ti prý sice nejsou doma, ale mají
odemčeno. Na dotaz kamaráda, kdy se sousedi vrátí, se dozvěděl, že asi za dva
týdny, jsou na dovolené v Karibiku.
No ale už
tam kamarádi dlouho nebyli a mezitím tam přišli chudáci imigranti, tak nevím …
A ještě jsem
se na jednom webu dočetl čísi informaci o věci, o které se diskutovalo i mezi zdejšími
chalupáři:
V mé vísce už existují tři kluby – osadní,
hasičský a přátelská garáž. Tam mimochodem dojíždí i řezník z poza řeky,
zelinář a pekař. Každý tam máme tašku, stačí jen zavolat. Když jsem tam byl
naposledy, u garážové hospůdky už stál přístavek cca 2/3 garáže, kde jsou
vitríny ze zrušeného obchůdku, mrazák, lednice apod. Navíc jsem tam za
relativně malý peníz koupil od místních myslivců plecko z divočáka. Já slíbil,
že dodám med. Vstup pouze na ohlášení. Mimochodem, vypadá to tam hezčí než v
bývalém krámku. Vstup pouze hospodou. Kdo nezná, bez povšimnutí míjí. Možná, že
je to cesta ke skutečně tržnímu hospodářství, Babišovi navzdory.
A byl
k tomu tam byl i komentář někoho jiného:
Někdy počátkem týdne jsem slyšel v rádiu,
jak tvrdá pěst ministerstva financí zatočí s tzv. kluby. Pravda, budou moci
existovat, ale budou se muset registrovat a být neziskové, jinak §251 Tr.z.
22. března 2017
Město Cvikov vyhlašuje
Zastupitelstvo
města Cvikov se na svém zasedání dne 15. prosince 2016 usneslo vydat obecně
závaznou vyhlášku č. 1/2016, o regulaci hlučných činností
Článek 3. odst. 2) této vyhlášky uvádí:
Každý je
povinen zdržet se o nedělích a státem uznaných dnech pracovního
klidu hlučných činností tj. činností, spojených s používáním strojů, přístrojů a
zařízení způsobujících hluk, např. sekaček na trávu, cirkulárek, motorových
pil, motorových kos, vrtaček, křovinořezů apod.
Nevím kolik
chalupářů se během zimního období dostane ke Zpravodaji města Cvikova, případně
si ho poctivě přečte na internetových stánkách města. Takže zde ten článek
vyhlášky cituji. Je otázkou jestli vyhláška platí i pro místní části jako je
Trávník a Naděje, protože se ve vyhlášce mluví jen o „městě“. Ovšem odvolávky
na obecně platné zákony možná definují pojem „město“ i plošně. Tak tedy chalupáři pozor, sekat trávu a
cirkulovat dřevo o nedělích nelze!
V souvislosti
se touto vyhláškou si dovolím pozastavit i nad jinou skutečností, která se týká
pojmu „místní část“ města Cvikov. V zprávách o jednání městské Rady a
Zastupitelstva můžeme často číst různá opatření, která se týkají místní části
Lindava.
Lindava je asi
větší než Trávník a Naděje dohromady, ale vzhledem k městu Cvikov je též
reprezentována svým osadním výborem.
A tak si
říkám – nespí náš Osadní výbor? Pokud něco město Cvikov pro nás chalupáře
zajistí, je to obvykle na základě diskuse s panem starostou na výroční
schůzi našeho spolku. Že by něco prosadil náš osadní výbor? Nepamatuji se a
jeho vývěska u penzionu aktualitami neoplývá. Sice trvale bydlících v našich
osadách je jen něco přes 60 (i s dětmi), ale připočítáme-li chalupáře,
bude to několik stovek. A víme z tisku a televize, jak se starostové
městeček či vesnic chlubí, že pracují i ve prospěch rekreantů o které se jejich
obce v létě rozšíří.
Spi sladce,
náš osadní výbore.
Dodatek: Pan starosta nám to potvrdil. V neděli ten zákaz platí i pro Trávník, Naději a Hamr.
A bude tady ticho, povídám!
Dodatek: Pan starosta nám to potvrdil. V neděli ten zákaz platí i pro Trávník, Naději a Hamr.
A bude tady ticho, povídám!
16. března 2017
Voda základ života
Za komunistů nám říkali:
Žijeme lépe, žijeme radostněji. Nedávno někdo prohlásil: V současné
době se máme nejlépe v historii.
Když to budeme posuzovat podle ceny vody, tak nevím, nevím. Za pradávna jsme u chalup neměli vodoměry a
platili jsme paušál. Pak nám namontovali vodoměry (a vyhrožovali, že musejí být
v šachtách před chalupou, aby byly přístupné kontrole). Někdo poslechl (a
má v mrazech problém, aby šachtu zateplil, aby mu vodoměr nezmrzl a
nepraskl), někdo neposlechl, má vodoměr ve sklepě a nic se neděje. Vodáci si na
jaře (obvykle v neděli, kdy tu většina chalupářů je) oběhnou chalupy a stav si odečtou. Letos v lednu jsem tady publikoval jeden
článek o vodě, kde jsem popisoval současný stav, kdy za vodu, čerpanou z české země,
platíme do ciziny.
A před nedávnem se v novinách objevila informace, že vodné by majitelům chat a chalup mohlo brzy výrazně
podražit. Prý až o desítky
korun za kubický metr. Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) chce
výrazněji rozšířit takzvanou dvousložkovou cenu vody. Je to model známý například
u elektřiny či plynu: platba za odebranou vodu tvoří část faktury, zbytek je
paušální poplatek. Prý se už v některých českých krajích tak účtuje
a prý je to obvyklé v západní Evropě (nepřipomíná vám to přesměrované stařičké heslo -
SSSR náš vzor?).
Naštěstí pro nás bylo v té informaci uvedeno, že „Severočeská vodárenská společnost chce zůstat u
jednosložkové ceny“. No, vzpomněl jsem si na pořekadlo: Všem
věř a nikomu nedůvěřuj.
Tak uvidíme (jak
říkal ten slepý).
9. března 2017
Sportem ke zdraví!
Slyšíme
to často, ale když sportují naši chalupáři-důchodci, tak to občas to zdraví
odnáší (už to cítím v kříži, že se stáří blíží). A taky to odnášejí
klouby, které má pár kamarádů už vyměněno za kovové.
Přesto,
jak jsem už často zmiňoval, pořádají naši důchodci (kromě předsilvestrovských
pochodů hospodami – ty se změnily na autobusové projížďky) dost často delší
vycházky bližším okolím. Ti mladší zase provozují vyjížďky na kole, kde je
irituje jeden z nás - čerstvý sedmdesátník, který jim zmizí a pak je na kopci
vítá s cigaretou v puse.
Na
internetu jsem natrefil na pravidelnou akci – Lužická padesátka. Letos se pořádá už po čtyřicátéšesté! Start a
cíl je v Hrádku nad Nisou. Trasy se
občas obměňují, taky se procházelo i přes Německo. Případné účastníky by na
start musela dopravit některá z chalupářek, protože start nejdelší trasy je
už v šest hodin ráno, na kratší trasy se vyráží mezi sedmou a desátou
hodinou.
Akce
se koná na začátku května (6.5.2017). Vypsáno je několik tras. Ta nejdelší
prochází Antonínovým údolím kolem nás. Tady jsou:
50
km
Hrádek n. N. – Horní Sedlo – Polesí –
Lvová – Jablonné v P. – Heřmanice – Mařeničky – Antonínovo údolí –
Mařenice – Petrovice – Tobiášova borovice – sedlo Popovky – Sedlecký Špičák –
Cikánský kout – Hrádek n. N.
35
km
Hrádek n. N. – Dolní Sedlo – Polesí –
Jablonné v P. – Heřmanice – Petrovice – Tobiášova borovice - sedlo Popovky
– Sedlecký Špičák – Cikánský kout – Hrádek n. N.
25
km
Hrádek n. N. – Dolní Sedlo – Polesí -
Petrovice – Tobiášova borovice - sedlo Popovky – Sedlecký Špičák – Cikánský
kout – Hrádek n. N.
8 km
Hrádek n. N. – autobusem na Horní Sedlo – Horní skály – Dolní Sedlo – Hrádek nad Nisou
Hrádek n. N. – autobusem na Horní Sedlo – Horní skály – Dolní Sedlo – Hrádek nad Nisou
Tak kdyby si někdo chtěl
vyzkoušet svou fyzičku, najde bližší informace na web stránkách https://www.czecot.cz/akce/451635_luzicka-padesatka-2017
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]