30. října 2017

Prošla nám přes republiku vichřice



Na neděli 29.10. byla pro ČR avizovaná vichřice, přicházela ze západu a dostala tam jméno Herwart. Předpověď se splnila a v republice byly stovky polámaných stromů, byl zastavený provoz i na hlavních železničních tratích a půl milionu domácností bylo  v neděli bez proudu.
U nás (Trávník a Naděje)  se to projevilo dopoledním mnohahodinovým  výpadkem elektřiny, který byl pak následován během odpoledne řadou krátkých výpadků. Doufejme, že to bohaté zásoby v mrazácích vydržely. Během výpadku prý byla uzavřena řada prodejen v okolí, výjimkou byl Kaufland v Novém Boru, který pý má vlastní záložní zdroj elektřiny. Vichřice tedy  nebrala ohled ani na povinnost  obchodníků vydávat účtenky a hlásit to přes EET!
Rodiny, které odjížděly z chalup domů během nedělního odpoledne, viděly na silnicích popadané, ale již odklizené stromy (například v zatáčce s křížkem směrem na Cvikov). Až do pondělí  nebyla v provozu železniční trať z České Lípy do Liberce.
Problémy přímo v České Lípě jsou shrnuty v připojené novinové zprávě:
V České Lípě v Libereckém kraji uzavřeli hasiči část centra města. Neprůjezdná je tak například Mariánská ulice, která spojuje historické centrum s hlavním silničním průtahem na Nový Bor a Prahu. Uzavřena je i část městského parku. Tisíce domácností je bez elektřiny.

Vichr byl doprovázen  lijáky, ale i modrou oblohou. Na dokreslení připojuji záznam stavu průtoku Boberským potokem (ve Cvikově je vodočet umístěn u ordinace zvěrolékaře Mohyly) a mapku se zaznamenanými rychlosti větru (v jednom měřeném okamžiku vneděli dopoledne).
 
Jaké jsou škody v lesích okolo zatím nevím, ale podle informací od  místních jsou hlavně ulámané větve.  Ta pohroma tedy nebyla taková  jako v květnu2010, kdy se ovšem jednalo o místní tornádo, které vyvracelo celé plochy lesního porostu.
A na závěr jedna fotka z České Lípy z ulice, kterou se zajíždí k autobusovému nádraží.

// vystavil prochpra @ 13:07 Komentáře: 2

22. října 2017

Zle, matičko, zle, kanci už jsou zde



Asi před rokem nebo dvěma pořádali držitelé místní honitby podzimní hon. Nějak toho moc neulovili, ale alespoň se poveselili v místní osvěžovně.

Vloni jsme konstatovali, že divoká prasata rozryla louku (i travnatou cestu) ke Knesplově bráně nad Trávníkem. Letos v létě si stádečko trouflo i na neoplocené pozemky v horní části Trávníka. Rozrytí nebylo velké, ale zjistili jsme, že odrytý drn i přes zatlačení do vyryté země vesměs uschne. Snímek dokladuje malý rozsah škod.
 Ovšem nyní na podzim se prasata osmělila a začala řádit i na pozemcích dole u silnice! Druhý obrázek dokladuje, že si to jejich počínání moc nezadá s podzimní orbou. Je možné, že je přilákala padající jablka a při té příležitosti se koukla i co je dobrého pod trávou.




Rady, co si počít, se různí. Od návrhu posypat pozemek bouchacími kuličkami až po propašování nějakého kance ze Zlínska, který je nakažený africkým morem.

O tom jsme četli v létě. Jedná se o vysoce nakažlivé onemocnění, vedoucí k úhynu jak divokých tak domácích prasat. Na Zlínsku se proto vymezilo rozsáhlé území, kde se měly zachytit nakažená divoká prasata, aby se mor nepřenesl do dalších míst republiky. Pak myslivci, posílení policejními odstřelovači, měli za úkol stáda v tomto území zlikvidovat. Teď se už o výsledku tolik nepíše, s ohledem na volby se tisk věnuje jiným tvorům. Proč se ten mor objevil zrovna na Zlínsku, se nějak neví (prý pochází z Polska, ale mezi Zlínskem a Polskem je dost velký prostor bez nákazy).  Ovšem jestli tam někomu divoká prasata zryla tak pozemky jako v současnosti u nás, tak bych se ani nedivil, že se jich pokusil zbavit propašováním nějaké nakažené svině.

// vystavil prochpra @ 15:12 Komentáře: 0

Volilo se, volilo



Jen málo Pražáků dorazilo na volební víkend na chalupy, a když tak až po odvolení v Praze. Někteří si vyřídili volební průkaz a volili tady (teda pokud si nezapomněli občanský průkaz v Praze). Samozřejmě zde volili ti, co své byty v Praze natrvalo vyměnili za bydlení na chalupě.
Výsledky ze Cvikova jsou ve shodě s výsledky celostátními. Účast byla asi 52 %, volilo se na městském úřadě, v Severu, ve škole a v Lindavě a Drnovci.
Na prvním místě se umístili Babišovci s 31 % hlasů (což bylo skoro 600 hlasů), Další strany dostaly celkem vyrovnaně od 250 do 180 hlasů, Byli to Okamurovci, ODS, Piráti a komunisti (ti zde dostali o kousek větší procento než v celostátním součtu). Ostatní strany tady propadly.


Takže je po volbách a občánek zase může 4 roky jen trpně sledovat politické tanečky. Ty začnou už teď licitací kdo s kým a proti komu.

// vystavil prochpra @ 09:11 Komentáře: 1

10. října 2017

Tak nám opravují přehradu



Přehrada v Naději byla postavena  na konci první republiky a zkolaudována prý až po připojení Sudet k Říši. Postavena byla kvůli mlýnům a hamrům, které poháněl Hamerský potok, protože jeho prameniště bylo využito jako sběrná oblast vodovodu pro Rumburk (budován někdy kolem roku 1936). Jako vyvolanou investici bylo nutno postavit přehradu v Naději, která umožnila pohánět zmíněné vodní mlýny a hamry. Její funkce zanikla  odsunem tehdejších německých obyvatel a přechodem na elektrické pohony.

Přehrada má u hráze šířku 90 m a hloubku 6 m. Za mlada nám „teplota“ vody (dosahující za horkých letních dnů až 14 oC !) tolik nevadila a někdy jsme plavali až do zadní mělké části. Hráz je rozdělena do ří úseků, vlevo je část se zábradlím, kde je uovládání výpusti, a napravo je plochá část, kde jsme se slunili na dekách. Mezi nimi je přepad s oblou korunou.Patřilo k frajeřině po oblé části, obrostlé vodními řasami, přejít z jedné strany na druhou. Bylo nutné si dávat pozor, aby při případném sklouznutí dotyčný exhibicionista spadl do vody a ne dolů pod hráz. Dlouho se hovořilo o vojákovi, který v roce 1965 při přecházení koruny hráze spadl sice jen do vody, ale utopil se.

Nápadné bylo i to, že koruna hráze zřejmě nebyla zcela vodorovná, protožeza normálního stavu  voda přetékala jen po jedné polovině.


Takže teď došlo k rozsáhlé opravě (asi před dvěma roky přehradu částečně vypustili a opravovali její výpust). Nyní opravují korunu hráze (výměnou  bloků). 
Je to akce Povodí Ohře, pod které patří toky v našem kraji (i když Ohře vtéká do Labe na jeho levém břehu a my jsme na břehu  pravém). Aby měly stavební stroje (jeřáb) přístup k hrázi, byla původní cestička ze silničky dolů pod hráz rozšířena  a vysypána štěrkem.
  Práce mají být ukončeny do letošního prosince. Připojené fotky dokladují snížení hladiny přehradního jezera a  rozpracovanost přestavby koruny hráze.

// vystavil prochpra @ 12:09 Komentáře: 0

2. října 2017

Duchovní mezi chalupáři



Před několika málo lety jsme se dozvěděli, že si u nás jednu z chalup (která kdysi patřila rodině divoké Alexandry z filmu Markéta Lazarová) koupil duchovní z Varnsdorfu. Protože měl rodinu, usoudili jsme, že to je asi evangelický pastor. Ale pak jsme ho začali poznávat lépe, protože se on i se svou ženou objevoval mezi námi, třeba i v hospodě. Nedávno za značné účasti uspořádal vysvěcení skalní kapličky v Antonínově údolí (viz obrázek) a mši ve trávnické kapli.


Takže už víme, že se jedná o duchovního církve starokatolické – faráře ve Varnsdorfu. A několik zajímavostí z historie této církve vás možná zaujme.
Starokatolická církev vznikla v r. 1871 odtržením od církve římskokatolické v důsledku nesouhlasu části věřících se závěry tehdejšího vatikánského  koncilu katolické církve (nesouhlasili s vyhlášením papežské neomylnosti, s povinností celibátu kněží a p.).
První starokatolická farnost v našich zemích vznikla v r. 1872 právě ve Varnsdorfu a v dalších pohraničních oblastech hlavně mezi německou menšinou.  Za komunistického režimu byla tato církev potlačena (argumentem bylo právě její rozšíření za první republiky mezi sudetskými Němci).
V šedesátých letech byl persekvován její tehdejší biskup Augustin Podolák, který pak žil u své rodiny ve Cvikově. Po revoluci byla v roce 1990 církev obnovena a biskup Podolák byl znovu ustaven do své funkce. Zemřel v r. 1991 a pochován je ve Cvikově. Biskupství této církve je nyní v Praze a jejich centrem je známý kostelík sv. Vavřince na Petříně proti bludišti.


Současný varnsdorfský farář a náš soused – chalupář je česky výborně hovořící Polák, který ke starokatolické církvi přestoupil z církve katolické. Je dokonce místostarostou ve Varnsdorfu a jeho žena je od nedávna členkou našeho místního Osadního výboru.  Na obrázku je kostel ve Varnsdorfu, kde je Roland farářem. Přejeme jim oběma ať se jim mezi námi chalupáři líbí.

// vystavil prochpra @ 09:54 Komentáře: 0

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]