4. května 2017
Tam u nás na vsi
Za starých časů musela mít pořádná vesnice kostel, školu a
radnici. A samozřejmě v hospodě u stolu
štamgastů se scházeli pan starosta, pan řídicí a pan farář. Dávno již tomu, kdy
to platilo i v Trávníku a v Naději.
Radnice je dnes v naší vesničce střediskové – ve Cvikově (a pan starosta sem zajede tak jednou za rok), z jedné
kapličky je rekreační chalupa a ve druhé se koná mše jen jednou do roka. A
hospoda ? –Dnes je tu jen jedna (to je ta bývalá škola), za první republiky se tu uživily tři nebo
čtyři.
A tak si tu jedinou hospodu musíme považovat. Když měla od prosince po velikonoce pro nemoc
zavřeno, projevilo se to i na chalupářských víkendech. Jiné roky se chalupáři v lednu a únoru
sjížděli skoro na každý víkend (a v pátek hospoda jen hučela), letos někteří přijeli jen zřídka (a někteří vůbec).
Je pravdou, že se na tom podepsaly i lednové mrazy a to, že bylo jen málo sněhu.
Teď už je hospůdka otevřená a chalupáři se slétají. O
velikonocích nás tu bylo dost, takže se konalo pro děti malování kraslic i
tradiční zpěvánková koleda s obcházením chalup. A teď se vydařila
Svatojakubská noc. Paní hospodská s manželem
připravili oheň, na kterém shořela figurína
čarodějnice, pak následovalo opékání buřtů. Přišli místní i chalupáři, dokonce až z Mařeniček.
Po dohasnutí ohně jsme se přesunuli do hospody a po svatosvatém příslibu
našich chalupářek, že odloží nutnou výměnu informací na jindy, jsme si všichni
společně zazpívali za doprovodu našeho harmonikáře Forpase a kytaristy Vítka. Naše babči (e, co to říkám, dívenky) se tak
rozezpívaly, že se i přidávalo. Rozcházeli jsme se ve výborné náladě. Holt hospůdka s pivem a vínečkem je
vesnická nezbytnost (i to EET přetrpíme).
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]