30. října 2016
Chalupáři odjíždějí ...
Poslední
vytrvalí chalupáři-důchodci zazimovali chalupy a odjeli do Prahy. Ale někteří
už slibují, že se na víkendy vrátí, protože letos na rozdíl od jiných let listí
skutečně spadne až v listopadu. A
chalupářky - zahrádkářky chtějí mít pod sněhem trávu čistou. Pokud se pamatuji,
tak před řadou let jsme taky hrabali listí až při vánočním pobytu, na štěstí
byly tehdy Vánoce teplé a hrabání nebylo problémem.
Ono taková
chalupa dá zabrat, jak povídala jedna babka:
Jen si pořiď chalupu,
hned máš zadel v kalupu.
I když máme v Trávníku a Naději desítky trvalých obyvatel, není to dost pro naši hospůdku U Nadějě.
Když odjedou i ti poslední vytrvalci, tak v týdnu se v hospůdce schází jen
tvrdé jádro chalupářů a těch je, co by na dvou rukou spočítal. Že takový
výdělek na provoz našeho penzionu nestačí, je očividné. A pokud k tomu
připočteme náklad na elektronické účtování, povinné od letošního prosince, není
vyloučeno, že si budeme brát Babišovo jméno do úst, když se nebudeme mít kde
sejít.
I v našem
okolí se situace v pohostinství zhoršila. V Trávníku už řadu let není v provozu
penzion Na zámečku. Penzion U Naděje je v porovnání s bývalou starou hospodou u
silnice přece jen trochu zastrčený a ti, co jedou po silnici ze Cvikova do
Mařenic, většinou neodbočí. Na turisticky a cyklisticky frekventovaném místě v
Hamru vznikla nová hospůdka. Ovšem v Mařenicích bývaly hospody čtyři, ale U
Mačety a U plukovnice jsou už řadu let zavřené. Na Krompachu prý teď končí
restaurace Na vyhlídce, kousek vedle je ale v provozu restaurace Na hřebenovce.
O vyhořelé restauraci proti zámečku v Krompachu se povídá, že má nového
majitele a bude opravena. Před dvěma či třemi roky zanikla Stará hospoda na
křižovatce v Dolní Světlé, zato na
konci vesnice směrem na německé hranice vznikla nová restaurace U nás. Tato blízkost pomáhá hospůdkám jak v
Krompachu tak i v Horní a Dolní Světlé, protože pro naše sousedy je kurz EURO -
Kč velmi výhodný. A, jak jsme viděli na vývěsce, i zastupitelstvo obce Kunratice
hledá nájemce pro místní hospodu.
Vloni
skončily lyžařské vleky na Luži, letos e objevuje problém s restauracemi. Pro zimní sezónu jsou tedy vyhlídky na
posezení u piva nepříliš růžové.
19. října 2016
Chalupáři, chalupářky a telefon
Vypozoroval jsem, že kamarádům chalupářům stačí se v partě sejít v létě třikrát a v zimě i jen dvakrát za týden, aby si vyměnili nově nabyté informace a poradili se o svých problémech. Telefon je jen doplňkové zařízení pro mimořádné události (jako že na to pivo z vážných důvodů nepřijdu).
V zásadě prý existují dva typy hovorů. Ten první je stručný a vesměs jde o hovor mezi dvěma muži nebo mužem a ženou. Jedná se spíše o „běžné hlášení“. Většinou se s takovými hovory vejdete do minuty.
U žen chalupářek je to jiné. Skoro
nechápu, jak mohly žít bet mobilních telefonů a dobu předtelefonní si
představit neumím vůbec. Z oficiálního
průzkumu vyplynulo, že ženy v telefonování skutečně vedou a provolají o třetinu
více času než muži. Ženy si rády povídají a vyměňují zprávy a těch se nahromadí
už za jeden den tolik, že si to musí mezi sebou vyříkat.
I když jen
volají kamarádce, která bydlí přes ulici, není problém, aby hovor přesáhl i
hodinu!, „Kamarádka bydlí přes ulici, klidně na sebe můžeme houknout z okna a
potkat se venku, ale my už jsme tak zkrátka zvyklé. Volám jí, co bylo u dětí ve
školce, co je nového a tak. Klidně několikrát denně,“ zněla jedna z odpovědí.
Výjimkou prý nejsou ani telefonní hovory mezi kamarádkami, které se týž den spolu
seděly na kafi.
"Nedokážu si vysvětlit, proč moje přítelkyně dvě hodiny telefonuje s kamarádkou, kterou viděla před dvěma dny. Vždyť se obě stihly akorát dvakrát vyspat a strávit dva dny v práci?" kroutí hlavou nad oblíbeným ženským zvykem jeden z mužů. Muži tohle mají zkrátka nastavené úplně jinak. Raději svým kamarádům napíšou krátkou esemesku a všechno pak proberou nad pivem osobně. Ovšem i v nich hrají prim ženy, měsíčně se proťukají k počtu 98, muži jim však se svými 76 esemeskami slušně konkurují.
V době
předmobilní jsme v Trávníku měli spojení radiotelefonní. Mezi chalupami bylo
spojení pomocí občanských radiostanic. I tam se lišila délka relace mezi pánem
a paní chalupy. Toto spojení se postupně vytrácí, není nad intimitu hovoru mezi
dvěma mobily.
I internetové
mailování zůstává doménou pánů, v naší chalupářské obci jsou jen dvě
chalupářky, které se internetu a tedy i mailování věnují. Ovšem na Skype to už
je jiná, když jim to manžel nastaví a propojí, pak se hovor Trávník - Vancouver
v Kanadě protáhne i na hodinu a půl. Z Vancouveru si s námi skajpuje ovšem i
jeden výřečný chalupář-emigrant.Ten je námi pardonován.
10. října 2016
Dobré pivo – to není jen tak
Při
posezeních v mstní osvěžovně jsou často ve při zastánci jednoho či druhého
piva. Kromě
vlivu subjektivního názoru se dají porovnávat i objektivní parametry.
Samozřejmostí
je pojem desítka nebo dvanáctka, je to dáno procenty sladu v mladině
(jinými slovy jde o obsah cukru). Objem alkoholu závisí na prokvašení (Prazdroj
má méně alkoholu než jiná piva), chuť je naopak dána neprokvašeným zbytkem
sladu.
Barva
piva v podstatě nic neurčuje, někteří výrobci používají i barviva, aby konzumenti
měli pocit, že pijí lepší tmavší pivo a ne jakési řídké světlé pivo.
Říz
je dán obsahem oxidu uhličitého v pivu (vzniká už při výrobě piva), praxi
to znamená, že při vypití dvou piv si vaše tělo bude muset poradit s cca 5 g CO2,
což představuje cca 2,5 litru plynu. Toto množství plynu je pro tělo za běžných
podmínek "těžko stravitelné". Pokud vypijete pivo rychle, dostanete
do těla maximální množství tohoto plynu a říz si skutečně vychutnáte. Pokud
upíjíte pomalu, hodně plynu vyprchá (bublinky) a nedostane se vám do těla toho
plynu tolik. Oxid uhličitý se používá i při čepování piva, protože se tímto
stlačeným oxidem pivo vytlačuje ze sudu do pípy.
Často
se pivo hodnotí i podle hustoty a trvanlivosti pěny. Pěnu vytvářejí právě
unikající bublinky oxidu. Ovšem někteří výrobci té trvanlivosti pěny pomáhají
chemickými stabilizátory. Na kvalitu piva to vliv nemá, ale na subjektivní
dojem kvality pěny ano.
Díky
jednomu filmu vznikla tradice, že nejlépe vychlazené pivo je ze sedmého schodu.
Přesnější je ovšem použití teploměru, výrobci tvrdí, že pro konzumaci má mít
pivo teplotu 7o C .
Také se říká, že když zrají švestky, je pivo špatné. Prý to způsobují vzduchem se šířící kvasinky (vidíme jakoby ojíněné švestky). Ale prý je to jen fáma. Skutečný vliv má pokles teplot ve sklepě s pivem při přechodu z léta do podzimu a pokles konzumace, takže je pivo v roztočeném sudu déle skladováno.
Také se říká, že když zrají švestky, je pivo špatné. Prý to způsobují vzduchem se šířící kvasinky (vidíme jakoby ojíněné švestky). Ale prý je to jen fáma. Skutečný vliv má pokles teplot ve sklepě s pivem při přechodu z léta do podzimu a pokles konzumace, takže je pivo v roztočeném sudu déle skladováno.
Pak
tu máme pojem pasterizované, nepasterizované či nefiltrované pivo. Před expedicí
piva totiž proběhne proces, kdy je pivo zahřáto na určitou teplotu, čímž
dochází ke zpomalení či k úplnému zabrzdění živých procesů, které v pivě do té
doby probíhaly. Prodlužuje se tím trvanlivost piva. Ovšem takové pivo je
charakterizováno jako mrtvé a konzumenti dávají přednost pivu živému, nepasterizovanému. Jeho trvanlivost je kratší, ale pro fajnšmekry je chutnější.
Většinou je nepasterizované pivo tam, kde ho točí z tanků.
Rovněž
filtrace prodlužuje trvanlivost piva. Filtrací se odstraňují zbylé kvasinky a
pivo dostane průzračný vzhled. Nefiltrované pivo je vzhledově trochu zakalené,
ale jeho chuť díky zachovaným kvasinkám je lepší. Tady jen malá poznámka.
V lidském střevě je bohatá mikroflóra (mikroorganismy), která zajišťuje
trávení. Někomu se ta mikroflóra „popere“ s pivními kvasinkami a důsledkem
je ranní řídký případ s hustým běháním.
Kvalitu a chuť piva zajišťuje i čištění pivních trubek. V zanedbaném pivním vedení se po čase začnou
usazovat mikroorganismy a pivní kámen, které mají špatný vliv nejen na
chuť, ale také na barvu a říz piva.
Každý den nebo před naražením nového sudu by se měl
výčepní systém včetně narážeče a výčepního kohoutu důkladně propláchnout vodou.
Jednou za týden až čtrnáct dní se provádí sanitace, tedy dokonalé promytí a
dezinfekce pivních trubek. Dělá se to pomocí tlakovacího přístroje a sanitačního
chemického prostředku. U menších hospod to obvykle
zajišťuje příslušná servisní firma.
3. října 2016
Gratulace!
Hurá, zase bude sud!
Po parašutistovi Honzovi Sládků máme v Trávníku druhého pradědečka Jirku Karase.
Blahopřejeme praděděčkovi i prababičce a malou Elišku vítáme do chalupářské rodiny!
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]