30. března 2015
Život a pití cukrovkáře
Jak se tak v
hospodě bavíme, zjišťuji, že se kdekdo na
stará kolena stal cukrovkářem. Říká se tomu stařecká cukrovka, tedy diabetes
II. typu, kdy postižený má zvýšený obsah cukru v krvi, protože jeho organismus nedostatečně
reaguje na inzulin, produkovaný ve
slinivce. Bohužel, náš chalupář, zvaný
Kůrovec, už pár let není mezi námi, aby nás varoval.
Vyměňovali
jsme si názory, kolik si kdo naměřil, co
užívá a jak se vyrovnává s pitím. tedy míněno alkoholu. V příručkách, co diabetikům dávají
lékaři, jsou soupisy, co cukrovkář může,
co jen málo a co by neměl vůbec. Taky se v debatě leckdo přiznal, jak pečlivě
to dodržuje týden před tím, než musí jít do poradny na změní krve. Je asi pravda, že tři piva jednou za
čtrnáct dní zhorší výrazně glykémie nejvýš na 24 hodin, ovšem tři piva třikrát
týdně? Ano nebo
ne? A samozřejmě je nutno zmínit i kalorie! V pivu je jich dost a taky víme, že
""pivo dělá krásná těla" - a ti zlomyslní mluví o pivních
mozolech. A v poradně nám cukrovkářům říkají "dietu a hubnout"!
Hladina
cukru po příjmu stravy nejdřív stoupne a pak postupně klesá. Aby neklesla až pod
správnou hodnotu pro výživu těla, dodávají játra glukózu se svých zásob. Ovšem alkohol se spaluje v buňkách jater. A
pokud se přednostně játra věnují spalování alkoholu, naruší se proces regulace
cukru v krvi. A jak teda na ten alkohol, který se v těch příručkách
nedoporučuje?
Pivo je charakteristické svým extrémně vysokým
glykemickým indexem, tj. - po česku - cukry v něm obsažené (hlavně maltóza) se
dostanou do krve velmi rychle. Pivo navíc
není to pravé, protože kromě alkoholu má
i hodně kalorií. Nealkoholické pivo sice skoro alkohol nemá, ale toho cukru je
tam ještě víc. Dia pivo zase nemá cukr, ale má alkohol, přesto ho někteří lékaři
pro dukrovkáře doporučují.
Diabetologové
ovšem svorně doporučují - nechte piva a když už alkohol, tak pijte raději víno.
Ale pozor - deci
bílého vína odpovídá jednomu a půl
jablku, dvě deci červeného dvěma menším nanukům. Takže mnohem lepší pro
cukrovkáře je víno suché bílé a nejlépe
jako vinný střik, tedy naředěné sodovkou.
Kdo je zvyklý na kávu, nemá s tím při cukrovce
problém (samozřejmě pít neslazenou!).
Ovšem, protože káva organizmus odvodňuje (taky chodíte po kafi čurat?), je
dobré se současně napít vody. Ve Francii
vám běžně ke kávě dají pohár vody (číšník přinese café et verre d'eau).
A ještě sem přidám pár
vět jedné diabetoložky:
Víno:
Kvalitní, suché - v
přiměřeném množství (max. 4 -5 deci) je prý zcela bez škodlivých následků.
Minerálky a
voda - ano, ale
samozřejmě jen neslazené, případně slazené umělým sladidlem.
Pozor na
ovocné šťávy! Jablečný mošt je velmi sladký a pro diabetika nevhodný.
22. března 2015
CHKO Lužické hory má plán na deset let
CHKO Lužické hory vydala nedávno Plán péče na roky 2015 -
2024. Najdete ho na adrese
Něco z rozsáhlého textu,
co má k naší lokalitě bližší vztah, tady uvedu. CHKO je dělí na na 5 oblastí a v nich je sledováno
34 významných míst. Z toho je 18 maloplošných chráněných území a 6 přírodních
rezervací. Na území CHKO je 187 stavebních
památek památek, z toho 88 církevních.
Na území CHKO je 12 tzv. "evropsky významných
lokalit", v naší blízkosti to jsou Suchý vrch (mimo jiné sídliště netopýra
černého a Ledová jeskyně, z řady opatření se zde povoluje jen maloplošná těžba dřeva)
a tok Svitávky.
Lesy jsou rozděleny, obdobně jako je to často popisováno u
NP Šumava, do čtyř zón. V I. zóně se sleduje zachování původní smíšené sklady
lesa, ve II. zóně je většina lesů. Do IV. zóny se počítají lesy, spadající do
městských intravilánů. V textu o zvěři
je uváděno přemnožení srního, kupodivu není příliš komentováno přemnožení černé
zvěře.
V zástavbě se doporučuje respektovat původní krajinný ráz (je
výslovně zmiňována vesnice Naěje).
Plán odporuje zachování mokřadů a doporučuje obnovu rybníčků (nedávno byl upraven rybník pod cvikovskou dětskou ozdravovnou - viz obrázek). V krajině by se mělo přistupovat k likvidaci invazivních
druhů rostlin (těm se podle mého daří na nepřístupných okrajích pastvin).
V odstavci o stavbách se konstatuje zachování původních
staveb díky chalupářům, bohužel v CHKO vznikla i panelová sídliště jako např.
ve Cvikově. Stavět by se nově mělo pouze
ve III a IV zónách a měl by se, zachovávat místní ráz (i v našem okolí vznikají
novostavby srubového typu, které jsou sice stavebně dokonalé, ale původnímu
rázu našich vesnic neodpovídají).
Plán konstatuje značné zatížení dopravou, zvláště kamiónovou
dopravou přetíženou silnici Svor - Rumburk. Očekává se, že nedávné zprovoznění spojky
do Německa přes Hrádek nad Nisou ulehčí silnici přes Šébr. Podporuje se zřízení
stabilizačních parkovišť v Dolní a Horní Světlé.
Plán shodně s obyvateli odmítá plánované vzdušné vedení VVN
z Boru na Šliknovsko.
Kritizuje se špatná ochrana spodních vod, v oblasti málo
čističek jak městských tak soukromých a, často prosakuje z jímek u domů odpad
do půdy.
Plán odmítá budování velkoplošnných fotovoltaických polí,
ale kupodivu souhlasí s umístění fotovoltaických panelů na střechy domů (např. takto
je vybaven dům u silničky z Jablonného do Heřmanic).
V posledních 15 letech je značný nárůst návštěvnosti, bohužel
se zvyšuje i protiprávní zajíždění motorek a čtyřkolek na lesní cesty.
Doporučuje se adaptovat nevyužité zemědělské objekty k
rekreaci.
V naší blízkosti jsou dvě naučné stezky - starší Brazilka
nad Dolní Světlou a novější Jánské kameny nad Krompachem (viz plánek).
V dubnu (22. -26.4.) se bude konat akce "ukliďme svět", kdy by dobrovolníci
měli pomoci uklidit své
okolí u cest a okrajů lesů od černých skládat a odpadků
(například PET láhve rozházené po lese).
15. března 2015
Bude jaro, bude
Na Cvikovsku byla letos zima mírná, sněhu bylo málo a
opakovaně napadal a zase roztával.
Ale neškodí si připomenout historické zimy. V mládí pana
Lady bylo zřejmě sněhu hodně. Zdokumentované jsou ovšem zimy ne tak vzdálené.
Tak zima z roku 1929 bude klimatology vyhlášena
za největší zimu dvacátého století. Od silvestra 1928 až po 8. březen 1929
nikde v zemi nepřeskočila rtuť v teploměru pověstnou nulu. Dokonce ani
v pravé poledne. Zamrzly Vltava v Praze, Dunaj, Rýn i Baltské
moře. v pondělí 11. února naměřil Státní meteorologický ústav ráno
v Českých Budějovicích teplotu -41 stupňů Celsia,
ve Slezsku -40 a
na kbelském letišti -30 stupňů. Celý leden a únor bylo mnoho sněhu a kruté
mrazy. Sněhu bylo leckde až 4 m, takže se lidé prokopávali i ze svých domků.V Písnici
u Prahy ležely „jen" dva metry sněhu. Na připojeném obrázku je zamrzlá
Vltava u Štěchovic.
Další taková zima byla válečná zima r. 1941. Teploty byly nepřetržitě pod bodem mrazu od 18. 12. 1941 do 15. 3. 1942. Hlavní vlna mrazů započala 15. 1. 1942 a trvala do 28. 1. 1942 při průměrné denní teplotě -22 °C. Souvislá sněhová pokrývka se vyskytovala od 25. 10. 1941 do 17. 4. 1942, tj. 174 dnů. Jedinou radost měli lidé z toho, že je zima i německým vojákům.
Další taková zima byla válečná zima r. 1941. Teploty byly nepřetržitě pod bodem mrazu od 18. 12. 1941 do 15. 3. 1942. Hlavní vlna mrazů započala 15. 1. 1942 a trvala do 28. 1. 1942 při průměrné denní teplotě -22 °C. Souvislá sněhová pokrývka se vyskytovala od 25. 10. 1941 do 17. 4. 1942, tj. 174 dnů. Jedinou radost měli lidé z toho, že je zima i německým vojákům.
Za
války byla mrazivá i zima 1943/1944,
kdy sníh napadl 12. 11. 1943 a roztál až 28. 5. 1944. Souvislá sněhová pokrývka
trvala celkem 198 dnů. Nejvyšší výška sněhu byla v březnu a začátkem dubna, kdy
bylo naměřeno dosud nejvíce sněhu v Jizerských horách, a to 29. 3. na Jizerce
315 cm.
Zimu
1962/63 si většina z nás již osobně pamatuje. Já byl tehdy na vojně v Jeseníku
a teploty kolem vánoc se pohybovaly mezi minus 20 až 27 stupni. V noci se
každou hodinu startovaly všechny vejtřasky, protože jim při dlouhém stání
ztuhnul olej a pak už nešly nastartovat. Zkoušel se tehdy i fígl, že se k výpustnému
šroubu oleje přivařila uzavřená měděná trubička, ve které byl izolovaný kousek
topné spirály z vařiče, připojený trvale na nabíječku baterií, aby se udržovala
teplota oleje nad nulou.
No
a slavnou zimu, zvláště pak Silvestr 1978/79 si pamatujeme snad všichni. Před
vánocemi byly teploty kolem nuly, ale hned po vánocích nastala obleva a teploty
vylezly až k plus 14 stupňům. Ovšem pak přes Německo přišla studená fronta a v
noci těsně před půlnocí se studený vzduch začal přelévat přes Krušné hory do
Čech. Tento přeliv byl velmi rychlý, neboť došlo k ochlazování o více jak 3°C
za hodinu. Zatímco před půlnocí vládly teploty v severních Čechách okolo 8°C
nad nulou, v brzkých ranních hodinách se již propadaly až k -15°C. Na Nový rok
se mnoha chalupářům z Trávníka Naděje nepodařilo ojet zpátky do Prahy, protože
byly zamrzlé chladiče aut (zvláště tehdejší škodovky s chladičem vpředu a motorem
vzadu měly zamrzlé spojovací potrubí a tak se pod auto stavěly elektrické
vařiče). Někteří museli auto nechat u chalupy. Ovšem protože socialistické
hospodářství nebylo mrazu odolné, byly vyhlášeny uhelné prázdniny a tak se
babičky s dětmi na čtrnáct dní odstěhovaly na chalupy.
3. března 2015
Tutto passa, tutto muore
říkával můj táta při vzpomínkách na léta, která prožil v
Itálii (česky všechno přejde, všechno
zemře). I kolem nás se mnoho mění. Tak jsem sáhl do archivu a vybral pár
fotografií míst a věcí, která už nejsou.
V Trávníku přetrvává název svahu Slepičárna. To proto, že v
padesátých letech zde skutečně slepičárna byla. Byla to prosklená podlouhlá
stavba (viz obrázek) na kamenných základech. Někdy kolem r. 1963 zanikla a byla
rozebrána.
Na Cvikovském náměstí zase stál, tuším od r. 1949, Stalinův
pomník (prý první v naší republice /se samotným Stalinem, ne jako později v
Praze na Letné, kde stál v čele fronty na maso). Obrázek ze slavnostního
odhalení je přiložen, stejně jako vzpomínka na letenský pomník, zbouraný na
podzim r. 1962.
Stalin z náměstí zmizel, aby byl nahrazen sousoším rudoarmějce,
žehnajícím ženě s dítětem. Ten pochopitelně z náměstí zmizel po okupaci v r.
1968, ale prý stojí někde v parku za kostelem.
Zmizela i pole, která se kolem nás rozkládala, dnes tu jsou
jen scelené pastviny. Na jednom starém leteckém snímku z r. 1938 můžeme vidět původní
úzká políčka kolem Trávníka.
A jako prémii přidávám plakát z padesátých let, který
varoval před americkou mandelinkou, která nám žrala brambory.
Ano, ano, časy se mění.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]