22. února 2015

Do kopce a s kopce





Na podzim si kdosi pochvaloval, jak se na Šumavě jezdí dobře na kole, prý jsou tam jen pozvolné stoupáky a sjezdy. A nejlepší je to prý u Třeboně (tam co pasou ty koně).


Podíval jsem se na vrstevnicovou mapu našeho okolí a skutečně je to u nás samý kopec a samé údolíčko.  I když ... třeba stoupání v Trávníku od staré hospody k penziónu U Naděje je jen o 10 m (a přesto jistí "kolaři" prý radši z kola slezou).

To velikonoční koledníci to mají náročnější (!). Od srazu na otočce musí k naší kopečkářce vHance vystoupat celých 50 m (ještě že se to chodí oklikou kolem Eduardovy hájovny). A pak následuje sešup až o 70 výškových metrů do nejdolejšího Trávníka. Následující pochod do Naděje představuje jen kolísání o plus minus 10 m kolem vrstevnice 400 m  n.m.


Často v zimě sledujeme stav sněhu podle web kamer v Dolní a Horní Světlé. Při telefonické kontrole do Trávníka často zjistíme, že kamery ukazují víc sněhu než u nás. Není divu, naše otočka má nadmořskou výšku 400 m (náměstí ve Cvikově jen 370 m n.m.), ale kamera poblíž Celnice v Dolní Světlé je ve výšce 480 m a kamera u chaty Lužanka na Horní Světlé je dokonce ve výšce 560 m n.m.

Kopce kolem nás asi známe. Nejbližší je Zelený vrch s 586 m e.m. a je dokonce vyšší než Trávnický vrch s571 m n.m.  Tři nejvyšší "hory" jsou Luž se 793 m, Hvozd se 750 m a Klíč se 759 m.

No a ještě orientačně určité cíle vycházek - hostinec u 3 lip  375 m  n.m. (ale přes kopeček nad Antonínovým údolím), restaurace na Vyhlídce na Valech 530 m n.m., chata Pod Luží 660 m n.m. a Stará hospoda na křižovatce v Dolní Světlé  460 m n.m.

Dóbro došli!

15. února 2015

Jak se žilo na chalupě v devatenáctém století

V listopadovém článku o podstávkovývh chalupách jsem se zmínil, že tam byl i popis života na chalupě v  době, kdy skončila robota.


Od středověku bylo u nás na venkově nevolnictví,  tedy závislost na majiteli panství, povinnost pracovat na panském (/robota) a souhlas vrchnosti s osobními  záležitostmi nevolnických rodin (svatby, přestěhování,  náboženství a p.). Svobodní byli obyvatelé měst a také noví obyvatelé pohraničí, kde měl král zájem na obydlení území a podporoval přistěhovalectví z Německa.

Patent  císaře Josefa II. o zrušení nevolnictví (1781) se týkal především omezení svobody pohybu, lidé zůstávali poddanými. Znamenalo to, že i nadále vyřizovali úřední agendu přes vrchnostenskou kancelář, poddanské grunty zůstávaly vlastnictvím vrchnosti a jejich držitelé robotovali.

Poddanství, a tedy robota, bylo zrušeno teprve roku 1848.  Zároveň se poddanské grunty staly skutečným vlastnictvím sedláků.

  

v té době vypadal život na našem venkově nějak podobně, jak to popíši v následujícím textu. Nevím, jestli po přečtení nebudou naše manželky říkat "vidíš", protože žena na chalupě se zřejmě musela už od úsvitu hodně  otáčet.

Žena vstávala s kohoutím zakokrháním. Zatopila a postavila na plotnu hrnec s vodou, oškrabala brambory, uvařila je a  rozmačkala, smíchala s moukou a vejci a udělané placky upekla na plotně. Na pánvi s kousky loje usmažila pár vajec a do hrnce s vařící vodou dala hrst bylinek na čaj.

Mezitím vstal otec, posnídal placky, vaječinu a čaj, zbytky s několika krajíci chleba si zabalil do šátku a odešel do práce (na panské nebo do lesa či na pole).

Máma vzbudila děti, dala jim placky a čaj, dala krávě, kozám či králíkům krmení a podojila je. Pak sama zaběhla do vesnice na trh (něco koupit, něco prodat). Děti šly do školy.

Matka se vrátila z trhu, znovu zatopila a udělala oběd. Byla to obvykle polévka (často mléčná), zelí  a brambory.

DPo obědě šly děti nasekat trávu na krmení, matka sebrala z ranního mléka smetanu a dala ji do hliněného hrnce.

Pak šla okopat políčko  s brambory a děti šly s krávou či kozami na pastvu.

Otec se k večeru vrátil domů, naštípal dříví na druhý den a všichni povečeřeli polévku a brambory, omaštěné rozpuštěným lojem, připíjelo se podmáslím.

Pak proběhlo večerní krmení a dojení dobytka . Nakonec se rodina sesedla u stolu a kamen, otec porozprávěl, co je nového, máma pověděla dětem pohádku a všichni šli docela brzy spát. Otec chodíval do hospody jen v sobotu.

Maso bylo v chudších rodinách jen o svátcích a často to byl králík z vlastního chovu.  V jedné  knize J. Š. Baara se uvádí, že na selském stole byly vejce, tvaroh a máslo, kroupy a krupice a peklo se o z pšeničné i ječné mouky, jedl se hrách a čočka, proso, ze zelenin mrkev a zelí.  Lahůdky pro děti - to byly švestky, hrušky, jablka nebo křížaly.

8. února 2015

Doba se mění (a my s ní)



Na Trávnicko- nadějském zpravodaji je článek


který popisuje změny a zániky chalup v Antonínově údolí v Naději.

Tak znovu mohu upozornit, že vesnice na Cvikovsku zachránili chalupáři (dříve nazývaní krapet hanlivě rekreanti). Za socíku šlo o údržbu, natírání dřevených konstrukcí, opravy plotů - hlavně pomocí "přemístěného" materiálu, tehdy v tak zvaném socialistickém vlastnictví.

Jak se změnila doba, chalupáři zestárli, zlepšily se i jejich majetkové poměry a tak se ta údržba chalup změnila na jejich přebudovávání včetně zahrad. V současné době vidíme, že malé stavební firmy ze Cvikova mají celkem trvalý příjem z těchto aktivit. Vyměňují se střechy, zatepluje se, z kamen se přechází na kotle, vytápějící celou chalupu (a někdy vytvářející i ochrannou kouřovou clonu chránící dům topičky proti bombardování) a první buclatější vlašťovky využívají i tepelná čerpadla. 

 Využívá se i dálkové zapínaní ohřevu na chalupě pomocí mobilního telefonního připojení (nebo pomocí zápalek v rukou ochotného souseda, který k těm zhýčkaným Pražákům zajde zatopit).

 Zkrášluje se i okolí chalup.  Vysokou trávu v zahradách, kterou nám kdysi sekali poslední starousedlíci pro své králíky, dnes likvidují motorové či dokonce traktorové sekačky a trávníky jsou doplňovány rododendronovými zátišími, skalkami a bazény. Doufejme, že politici své globální spory nezaženou tak daleko, abychom si na zahrádkách museli pěstovat brambory a nedostatkovou zeleninu! 


20131106172240.gifPokud je dostatek sněhu, je na chalupách čilý ruch i v zimě oproti starým časům, kdy se v říjnu zazimovalo a přijelo se až na velikonoce.

Přidávám pár obrázků - kdysi a nyní - na dokreslení změn.

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]