25. února 2014

Cyklotoulky

Známý pořad České televize zavítal do Lužických hor.
Kdo jste tuto cyklotoulku neviděli naživo, můžete si ji a tak i naše okolí (Jablonné, Lemberk, Heřmanice, Malevil, Krompach, Myslivny, Oybin) prohlédnout i na počítači na:
http://www.cyklotoulkytv.cz/jablonne-v-podjestedi

20. února 2014

Jeskyně a "jeskyně"



Nejznámější jeskyní v našich končinách je bezesporu Ledová jeskyně za přehradou na svahu Suchého vrchu. Ovšem není v Lužických horách jediná. Psal jsem zde o jeskyních u Milštejnu, zmiňoval jsem jeskyni Vinný sklep a jeskyni Okno poblíž Cvikova.

Pak jsou tady "jeskyně", které vznikly uměle - těžbou písku pro výrobu skla. Nejznámější a největší jsou ve Velenickém údolí mezi obcemi Svitava a Velenice. Blízko byly totiž dvě zrcadlárny, založené v 19. století hrabětem Kinským.  Písek pro broušení zrcadel byl dolován ve vhodné pískovcové vrstvě v místních skalách. Pokud bylo kutáno do šířky, byly pro zabránění zřícení stropů ponechávány v jeskyních pilíře. To dnes činí prázdné jeskyně atraktivními. Ovšem písek se prý používal i jako prostředek na mytí nádobí a  to ještě v polovině minulého století, když ještě neexistovaly Jary a Pury.
Jeskyně mají pojmenování Pusté kostely. Tu největší využili za války Němci, kteří vybetonovali podlahy a zřídili zde továrnu na letecké motory.  Po válce prostory sloužily řadu let jako sklad zeleniny. Asi před deseti lety zde vznikl motorkářský klub s názvem Pekelné doly, kde je v letní sezoně poskytováno ubytování motorkářům včetně restauračních služeb (obsluha se dostane i nepekelným andělům).
Kousek blíže ke Svitavě u mostu přes Svitávku je druhá, opuštěná jeskyně.  V ní se točila řada filmů pro děti s čertovskou tematikou.



U Nového Boru na pravé straně původní silnice je další takto vytesaná jeskyně, která se nazývá Novoborskou jeskyní. Její chodba je dlouhá kolem 60 metrů. Protože v této jeskyni přezimují netopýři, je přístup do ní uzavřen mříží.

Ale i přímo u Cvikova u silnice na Lindavu v blízkosti cvikovské čističky odpadních vod je několik vytesaných jeskyní. Známá je i vytesaná jeskyně u Drnovce v lokalitě Dutý kámen. V této jeskyni prý v devatenáctém století bydlel jeden z dělníků, kteří stavěli místní železniční tratě.

9. února 2014

Zle, matičko, zle, slimáci jsou zde



Už několik let nás trápí hnědý či rezavý plzák španělský, který se stal celoevropskou pohromou. Pochází z Pyrenejského poloostrova a šíří se Evropou na sever. V Česku byl poprvé zpozorován v roce 1991.

Nejvíce jich nalézáme v květnu a červnu (je-li mokro, tak  i stovky denně). Protože jsou oboupohlavní, oplodňují se vzájemně. Z vajíček, která nakladou ke konci prázdnin, se líhnou malí slimáci většinou až na jaře. Hubení je náročné a přípravky drahé.  Nejjednodušší je jejich sběr (ráno, večer nebo po dešti) a hubení vařící vodou. Hodně se používá vhození do slané vody. Taky je spolehlivě zahubí vhození do plechovky s vodou, kde na hladinu nalejeme trochu benzinu nebo ředidla a oni udusí. Píše se, že je žerou ježci či ropuchy, ale chalupáři kolem nás o tom pochybují.

Nyní byl publikován  nový způsob jejich likvidace: chovat kachny, které se nazývají běžec indický.  Jsou to čilí tvorové, kteří chůzi trochu připomínají tučňáky. Přinášejí užitek svými vejci (až 150 vajec za sezónu), masa mají málo, ale  - hlavně - žerou s chutí plzáky! Dovedou je vyšťárat i z jejich úkrytů pod kameny, dřevem a podobně. 

K chovu potřebují dostatečný prostor zahrady (ne nadarmo se jmenují běžci) a menší vodní plochu (potok, dětské plastové brouzdaliště). Pokud mají k dispozici velkou plochu zahrady, je nutné jen přikrmování (krmná směs nebo zrní), protože jinak se o sebe postarají samy  a přitom prý výsadbu nepoškozují - tomu bych ale moc nevěřil. Je to ovšem řešení pro trvale bydlící chalupáře, protože jinak - co s kačenami v zimě? Ale zase v létě by je mohli ostatním půjčovat. ;-)

Tato roztomilá zvířátka jsou v pohybu k vidění na  videu:


1. února 2014

Vlakem až do pivovaru



Myslím, že jsem se asi tak před dvěma roky zmiňoval, že ve Varnsdorfu je kousek od hraničního přechodu do Německa Pivovar Kocour. Řada z nás se tam při výletu do Německa zastavila, protože se tam i dobře jí.
Tento  pivovar v r. 2009 získal speciální varnu piva ze zrušeného Vývojového střediska pivovaru Braník. Dnes varnsdorfský pivovar vaří kromě standardního světlého a tmavého piva i speciální várky piv podle zahraničních receptur (belgická piva, svrchně kvašená pšeničná piva, ale i piva, vařená za účasti zahraničních sládků - Japonce, Skota, Maďara či Ira).
Zajímavostí z poslední doby, která prošla i televizními zprávami, je to, že si pivovar na vlastní náklady vybudoval ve své blízkosti železniční zastávku, u které zastavují všechny vlaky mezi Libercem a  Varnsdorfem (to je tak zvaná peážní trať, o které jsem zde psal v říjnu 2007- trať, která spojuje dvě místa a přitom projede přes Žitavu sousedním státem). Tři roky prý trvalo vyřizování všech náležitostí, včetně sjednání zastavování vlaků, které musel u ČD zajistit Liberecký kraj.


Přístřešek zastávky je vyroben z plátů rezavé oceli, v nichž je vyvrtané množství otvorů do tvaru kocoura – loga pivovaru. Uvnitř zastávky je kromě lavice s opěradlem ve tvaru kocoura, jízdního řádu i otvírák na lahve.  
Zaujetí majitele pivovaru pro železnice dokladuje i to, že zakoupil dva vyřazené lůžkové vagony (které kdysi jezdily na trase Praha - Moskva) a po rekonstrukci v nich zřídil ubytování pro návštěvníky pivovaru.

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]