25. února 2014
Cyklotoulky
Známý pořad České televize zavítal do Lužických hor.
Kdo jste tuto cyklotoulku neviděli naživo, můžete si ji a tak i naše okolí (Jablonné, Lemberk, Heřmanice, Malevil, Krompach, Myslivny, Oybin) prohlédnout i na počítači na:
http://www.cyklotoulkytv.cz/jablonne-v-podjestedi
Kdo jste tuto cyklotoulku neviděli naživo, můžete si ji a tak i naše okolí (Jablonné, Lemberk, Heřmanice, Malevil, Krompach, Myslivny, Oybin) prohlédnout i na počítači na:
http://www.cyklotoulkytv.cz/jablonne-v-podjestedi
20. února 2014
Jeskyně a "jeskyně"
Nejznámější
jeskyní v našich končinách je bezesporu Ledová jeskyně za přehradou na svahu
Suchého vrchu. Ovšem není v Lužických horách jediná. Psal jsem zde o jeskyních
u Milštejnu, zmiňoval jsem jeskyni Vinný sklep a jeskyni Okno poblíž Cvikova.
Pak jsou tady
"jeskyně", které vznikly uměle - těžbou písku pro výrobu skla.
Nejznámější a největší jsou ve Velenickém údolí mezi obcemi Svitava a Velenice.
Blízko byly totiž dvě zrcadlárny, založené v 19. století hrabětem Kinským. Písek pro broušení zrcadel byl dolován ve
vhodné pískovcové vrstvě v místních skalách. Pokud bylo kutáno do šířky, byly pro
zabránění zřícení stropů ponechávány v jeskyních pilíře. To dnes činí prázdné
jeskyně atraktivními. Ovšem písek se prý používal i jako prostředek na mytí
nádobí a to ještě v polovině minulého století, když ještě neexistovaly Jary
a Pury.
Jeskyně mají
pojmenování Pusté kostely. Tu největší využili za války Němci, kteří
vybetonovali podlahy a zřídili zde továrnu na letecké motory. Po válce prostory sloužily řadu let jako
sklad zeleniny. Asi před deseti lety zde vznikl motorkářský klub s názvem
Pekelné doly, kde je v letní sezoně poskytováno ubytování motorkářům včetně
restauračních služeb (obsluha se dostane i nepekelným andělům).
Kousek blíže
ke Svitavě u mostu přes Svitávku je druhá, opuštěná jeskyně. V ní se točila řada filmů pro děti s
čertovskou tematikou.
U Nového Boru
na pravé straně původní silnice je další takto vytesaná jeskyně, která se
nazývá Novoborskou jeskyní. Její chodba je dlouhá kolem 60 metrů. Protože v
této jeskyni přezimují netopýři, je přístup do ní uzavřen mříží.
Ale i přímo u
Cvikova u silnice na Lindavu v blízkosti cvikovské čističky odpadních vod je
několik vytesaných jeskyní. Známá je i vytesaná jeskyně u Drnovce v lokalitě
Dutý kámen. V této jeskyni prý v devatenáctém století bydlel jeden z dělníků,
kteří stavěli místní železniční tratě.
9. února 2014
Zle, matičko, zle, slimáci jsou zde
Už několik let nás trápí hnědý či rezavý plzák španělský, který se stal celoevropskou pohromou. Pochází z
Pyrenejského poloostrova a šíří se Evropou na sever. V Česku byl poprvé
zpozorován v roce 1991.
Nejvíce jich nalézáme v květnu a červnu (je-li mokro, tak i stovky denně). Protože jsou oboupohlavní,
oplodňují se vzájemně. Z vajíček, která nakladou ke konci prázdnin, se líhnou
malí slimáci většinou až na jaře. Hubení je náročné a přípravky drahé. Nejjednodušší je jejich sběr (ráno, večer
nebo po dešti) a hubení vařící vodou. Hodně se používá vhození do slané vody. Taky je spolehlivě zahubí vhození do plechovky s vodou,
kde na hladinu nalejeme trochu benzinu nebo ředidla a oni udusí. Píše se, že
je žerou ježci či ropuchy, ale chalupáři kolem nás o tom pochybují.
Nyní byl publikován nový způsob jejich likvidace: chovat kachny,
které se nazývají běžec indický. Jsou to čilí tvorové, kteří chůzi trochu
připomínají tučňáky. Přinášejí užitek svými vejci (až 150 vajec za sezónu),
masa mají málo, ale - hlavně - žerou s
chutí plzáky! Dovedou je vyšťárat i z jejich úkrytů pod kameny, dřevem a
podobně.
K chovu potřebují dostatečný prostor zahrady (ne nadarmo se jmenují
běžci) a menší vodní plochu (potok, dětské plastové brouzdaliště). Pokud mají k
dispozici velkou plochu zahrady, je nutné jen přikrmování (krmná směs nebo
zrní), protože jinak se o sebe postarají samy a přitom prý výsadbu nepoškozují - tomu bych ale moc nevěřil. Je to
ovšem řešení pro trvale bydlící chalupáře, protože jinak - co s kačenami v zimě? Ale zase v létě by je mohli ostatním půjčovat. ;-)
Tato roztomilá zvířátka jsou v pohybu k vidění na videu:
1. února 2014
Vlakem až do pivovaru
Myslím, že jsem se asi tak před dvěma roky
zmiňoval, že ve Varnsdorfu je kousek od hraničního přechodu do Německa Pivovar
Kocour. Řada z nás se tam při výletu do Německa zastavila, protože se tam i
dobře jí.
Tento
pivovar v r. 2009 získal speciální varnu piva ze zrušeného Vývojového
střediska pivovaru Braník. Dnes varnsdorfský pivovar vaří kromě standardního
světlého a tmavého piva i speciální várky piv podle zahraničních receptur (belgická
piva, svrchně kvašená pšeničná piva, ale i piva, vařená za účasti zahraničních
sládků - Japonce, Skota, Maďara či Ira).
Zajímavostí z poslední doby, která prošla i
televizními zprávami, je to, že si pivovar na vlastní náklady vybudoval ve své
blízkosti železniční zastávku, u které zastavují
všechny vlaky mezi Libercem a Varnsdorfem (to je tak zvaná peážní
trať, o které jsem zde psal v říjnu 2007- trať, která spojuje dvě místa a
přitom projede přes Žitavu sousedním státem). Tři roky prý trvalo vyřizování všech
náležitostí, včetně sjednání zastavování vlaků, které musel u ČD zajistit
Liberecký kraj.
Přístřešek zastávky
je vyroben z plátů rezavé oceli, v nichž je vyvrtané množství otvorů do tvaru kocoura – loga pivovaru. Uvnitř zastávky je kromě lavice s opěradlem ve tvaru kocoura, jízdního řádu i
otvírák na lahve.
Zaujetí
majitele pivovaru pro železnice dokladuje i to, že zakoupil dva vyřazené
lůžkové vagony (které kdysi jezdily na trase Praha - Moskva) a po rekonstrukci
v nich zřídil ubytování pro návštěvníky pivovaru.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]