16. prosince 2013
Zamyšlení vánoční a novoroční
Jak velí
zvyklosti (a ani nemusí být ústavní), je zapotřebí se kolem vánoc zamyslet nad
uplynulým rokem a umínit si něco do roku nového.
Letos z naší
party chalupářů, zaplať Pán Bůh, nikdo neubyl, naopak v některých rodinách se
radují z přírůstků (to je milé i pro ostatní chalupáře, neboť si od toho
slibují sud s pivem na příští léto). Někteří z nás dokonce realizují výměny
některých opotřebovaných částí těla, aby do nového roku vykročili zvlášť
křepce.
Ty loňské
přírůstky spolu s řadou kulatin jsme oslavili v létě pivem a písněmi (v roce
2012 i tancem, ale to proto, že se kromě piva čepovalo i víno). Zvlášť příjemná
byla posezení v bývalé hájovně pana Běhala, kde jeho původní včelín došel
nového uplatnění jako podium pro naši disharmonickou kapelu.
V té
souvislosti je nutno říci, že bývalý lesník pan Běhal, který žije v domově
důchodců ve Cvikově, je ve svých tuším
94 letech zřejmě nejstarší čiperný Trávničák. A to máme mezi námi ještě dvě více než
devadesátileté chalupářky - paní Sládkovou a MUDr. Kajdošovou.
V listopadu
odešel na věčnost místní dlouholetý obyvatel, chovatel ovcí, pan Jelínek z
Naděje.
Ani příroda
nás letos netrápila pohromami, léto začalo vedry, pak bylo celkem pohodové a
zvláště je nutno pochválit podzim, který byl spíše slunečný a nepříliš mokrý.
Naši
silničáři nám nadělili obnovené silnice z Juliovky do Krompachu a z Krompachu
do Heřmanic. V příštím roce prý dokončí i opravu úseku z Krompachu na německé
hranice. To se nám to bude jezdit (jen kdyby nám byli moudří páni z banky nezdražili
eura)!
A další dobrá,
už avizovaná novina - v příštím roce zahájí činnost obnovený pivovar ve Cvikově.
Tak jsme zvědavi na nová piva - Klíč a Luž.
Náš
internetový Trávnicko-Nadějský zpravodaj bude mít v příštím roce třetí
narozeniny. Myslím, že kromě podrobných informací o jednání s orgány města
Cvikova s cílem zlepšit naše okolí, se v něm dozvídáte i řadu zajímavostí z
historie našich vesniček, jako jsou přehledy zaniklých chalup nebo údaje o
budování pohraničních opevnění před druhou světovou válkou, kde jsme se setkali
s velkou ochotou opravdových odborníků z této oblasti, kteří nás
navedli na potřebné informace.
Na podzim
absolvovali naši důchodci (na start jich bohužel nastoupilo jen pár) 17 km
dlouhý pochod z Trávníka do Nového Boru, aby si utvrdili, že ještě stále na to mají
kondici (a měli ... museli ale využít občerstvovací stanici v Radvanci). Na
jaro plánujeme pochod přes hranice do Jonsdorfu, kde si chceme prohlédnout
skalní město s bývalými lomy na mlýnské kameny. Věřím, že účast bude hojnější.
Na závěr bych
chtěl všem čtenářům popřát klidné a pohodové vánoce (zdá se, že roste počet
chalupářů, kteří vánoce slaví na svých chalupách) a ať nám všem v roce 2014 slouží
zdraví, ať se nám daří ve všem, co hodláme ještě uskutečnit, a ať si neničíme
nervy hádkami nad aktivitami našich politiků.
13. prosince 2013
Pár novinek
Tak
si představte, že naši státní ouřadové zase chtějí být bruselštější než Brusel
(pamatujete se na aféru s balením koblih?). Nově si přečetli doporučení, že
kamna na dřevo má instalovat odborník a dali do novely zákona o hospodaření s
energií, že na instalaci kamen na dřevo si musíte pozvat odbornou firmu! Mělo by to platit od ledna 2015.
Ministerstvo
se brání, že tuto novelu muselo připravit, protože systém takzvaných
kvalifikovaných osob pro montáž obnovitelných zdrojů zavádí evropská směrnice z
roku 2009. Novela se týká: kotlů a kamen
na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních ohřevových systémů, mělkých geotermálních
systémů a instalací tepelných čerpadel.
Podle vyjádření
odborníka z firmy EkoWatt si naše ministerstvo evropskou směrnici špatně
vyložilo, protože o povinnosti využívat pro instalaci výhradně osoby
kvalifikované se v ní nepíše. Lze pochopit, že složitý systém na bázi tepelného
čerpadla nikdo svépomocí nestaví, ale na trhu jsou třeba stavebnice pro solární
ohřev vody.
Dá Pán Bůh,
že nás brzo nebudou úřady nutit, abychom potřebovali pro štípání dřeva složení
zkoušky, protože by nás ulítlý špalík mohl zranit nebo nám rozbít okno.
ChKO Lužické
hory vydala " Plán péče o
přírodní památku Naděje na dobu od r. 2014 do r. 2023". Jedná se o ochranu ledové jeskyně a jejího
okolí. Dozvíme se zde, že jeskyně byla ustanovena jako přírodní památka již v
r. 1923. Po válce byla jeskyně volně
přístupná, protože však docházelo k poškozování ledových krápníků a rovněž pohyb
návštěvníků stav jeskyně zhoršoval, byla od r. 1980 uzavřena. V r. 2006 byl
vstupní otvor upraven (zvětšen do původní velikosti, protože v r. 1980 byl
zúžen a to prý zhoršovalo v zimě vstup studeného vzduchu a tím i tvorbu ledu) a
instalována nová zavírací mříž, která usnadňuje vlet netopýrů, pro které je
jeskyně chráněným hnízdištěm).
1. prosince 2013
Pevnostní pásmo z období let 1936 - 1938
Nedávno (20.10.) jsem tu psal o záměru Ministerstva obrany
rozprodat pohraniční pevnůstky. Téma nás s kolegou chalupářem zaujalo a začali
jsme k tomu sbírat další informace. Naším okolím se totiž pás těchto pevnůstek
táhne.
Připravíme proto na toto historické téma několik článků,
které budou publikovány na web stránkách našeho Občanského sdružení Trávník a
Naděje,
Mimochodem v souvislosti novým občanským zákoníkem, platným
od ledna 2014 už nebudeme "občanské sdružení", ale asi nějaký "spolek".
Název občanské sdružení sice nemělo vůči veřejné správě žádné páky, ale ten
název vzbuzoval určitý respekt a na naše schůze se pravidelně dostavovali i
zástupci Městského úřadu a dalších státních orgánů. Bude nějaký spolek chalupářů
i nadále považován za místní autoritu?
Kromě pásma pevnůstek se ve zmíněných předválečných letech
budovaly v blízkosti pevnůstek i jakési ubytovny, dřevěné baráky až pro celou
rotu, pověřenou službou v pevnůstkách. A tady jsme zjistili zatím nám neznámý
fakt. Nalevo v nízkém lese za posledním domem v Naději na silničce k Hamru
bývala pamětní tabule, že v tom místě byl za války zajatecký tábor. K tomu
účelu byla použita právě dřevěná ubytovna, vybudovaná tam v r. 1938 pro naše
vojáky. Podlouhlá budova byla předchůdcem pozdějších tzv. likusáků, používaných
v padesátých letech v táborech nucených prací a později k ubytovávání dělníků
na velkých stavbách.
Takových malých táborů pro zajatce zřídili Němci na našem
území celou řadu. Některé kluby vojenské historie se zabývají i jimi. O táboře v Naději jsme zatím informace
nenašli. Na přiloženém obrázku je plánek těchto vojenských ubytoven z r. 1938
(převzato z knihy Velká kniha o malých
bunkrech).
A čistě náhodou - nemá někdo fotografii, kde by byla ta deska o zajateckém táboře?
A čistě náhodou - nemá někdo fotografii, kde by byla ta deska o zajateckém táboře?
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]