28. června 2010
Jen tak pár novinek
Letos v lednu jsem upozorňoval na chystané letošní otevření umělého jezera u Görlitz - Berzdorfer See. Podle zprávy v liberecké mutaci dnešního MFD zatím stále ještě nedošlo k dokončení napouštění (škoda, mohli jsme jim přenechat pár průtrží mračen) a otevření se o rok odkládá. Ovšem už nyní je možno jezero navštívit, projet se okolo na kolech nebo in-line bruslích a rozhlédnout se tam.
Milovníci jízdy na kole si již jistě všimli, že Trávníkem projíždí autobus s přívěsem pro jízdní kola. Je to cyklobusová linka Česká Lípa - Nový Bor - Cvikov - Mařenice - Krompach - Heřmanice - Jablonné v Podj. - Horní Sedlo - Hrádek nad Nisou. Linka jezdí o sobotách, nedělích a svátcích třikrát denně v obou směrech a to od 13.6. do 26.9. Pro nás zajímavé zastávky jsou ve Cvikově a v Mařenicích.Nabízejí se tak přijemné variace na výlety - nastoupit v Mařenicích na cyklobus ve čtvrt na devět ráno:
- a dojet do Hrádku, vykoupat se na Kristýně a na kole zpět nebo
- dojet do Horního Sedla a pak většinou z kopce přes Černou Louži, Petrovice a myslivnu Na šestce domů. O obnovení kaple na Kalvarii v Mařenicích jsem také již psal. Nyní - 19. června - byla kaple při mši, konané venku před kaplí, za značné účasti vysvěcena.A doplněk z 2. července:
Od 1. do 11. července je možno při návštěvě Lemberka vystoupit na věž, která je normálně nepřístupná.26. června 2010
Polomy se uklízejí
Na druhém obrázku je vykácený pruh lesa přes kopeček mezi loukou u cesty do Naděje a trávnickým hřbitovem.
Vichřice umožnila na řadě míst kochat se panoramaty (jak by konstatovala Homolkovic rodina). Na posledním obrázku je dnešní výhled z Drbošova odpočinku nad kapličkou v Naději.
20. června 2010
Jak Trávník zarostl
Na internetu byly nedávno zpřístupněny letecké mapy ČSR z let 1953 - 1954. A tak může být zajímavé srovnat letecký pohled na Trávník z r. 1954 (z webové stránky http://kontaminace.cenia.cz/ ) a letecký pohled asi tak dva roky starý (z webové stránky http://www.mapy.cz/ ) - viz obě fotografie vlevo.
Bylo by žádoucí získat letecké foto našeho okolí až bude ukončena kalamitní těžba. Je pravděpodobné, že se situace přiblíží k té před padesáti lety.
16. června 2010
Psí nebe
Když umře nějaký pes, který byl někomu zvláště blízký, odchází přes Duhový most do psího nebe. Jsou tam louky a kopce, kde si naši psí kamarádi mohou spolu hrát. Je tam spousta jídla a vody a slunečního svitu a všichni se tam cítí příjemně a pohodlně. Ten, kdo byl starý, je opět mladý, a ten, kdo byl nemocen, je opět zdráv. Všichni jsou plni života tak, jak si je pamatujeme ve svých snech. Všichni jsou za Duhovým mostem šťastni a spokojeni, ale přece jenom tam každému něco chybí - každý z nich postrádá někoho opravdu blízkého, někoho, koho zanechal tak daleko…
Všichni běhají a hrají si dohromady, ale pak jednou přijde den, kdy se někdo z nich náhle zastaví a zahledí do dálky. Jeho jasné oči zpozorní, jeho tělo se nedočkavě zachvěje. Náhle se oddělí od skupiny kamarádů a rozeběhne se zelenou travou k obzoru, stále rychleji a rychleji.A tak Tě nalezne - konečně se opět setkáváš se svým nezapomenutelným psím kamarádem v bláznivě radostném přivítání a již nikdy Vás nic nerozdělí. Šťastné psí polibky přes celou tvář, tvoje ruce opět objímají milovaného druha, znovu se díváš do těch věrných očí plných lásky. Tak dlouho jsi svého kamaráda postrádal, ale nikdy jsi na něho nezapomněl.
A tehdy překročíte Duhový most spolu…Hezké, ne?
7. června 2010
Spisovatelka z Naděje
Její prvotina se jmenuje K moři. Je to příběh několika osob, propojených rodinnými vztahy, ale lidsky velmi odcizenými. Kniha dostala Cenu Jiřího Ortena v r. 2008. Autorka píše i scénář pro filmové zpracování.
Hned druhá její kniha dostala letos výroční cenu Magnesia Litera. Je to povídkový triptych Zmizet, ve kterém líčí ne zrovna povedené vztahy rodičů a dětí.
Obě knihy ilustroval autorčin bratr, grafik.Svůj vztah k našemu kraji vypsala v jednom fejetonu, ze kterého uvedu jen pár vět:
Vánoce v Naději jsou ještě pořád - a letos zase ne jinak, jedno, že mi dávno není sedmnáct - nejlepší. A nejenom o Vánocích. V Naději je krásně i v hnusném březnu a listopadu. Tak jak to doma má být. Vánoce jsou v Naději nejopravdovější, když jsou v Praze rozbředlé smutné zbytky po sněhu, rozježděné od aut. Tam je bílá pohádka.Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]