30. srpna 2007
Historické katastrální mapy
Podrobnému měření předcházelo zjištění, označení a popis hranic katastrální obce a držebnostních a pozemkových hranic, které byly vyznačeny a očíslovány v terénu a zakresleny do polního náčrtu. Stejným způsobem nebo rajónováním, při němž se délky určovaly řetězcem, byly zaměřeny podle polního náčrtu podrobné body, tj. nemovitosti, vodní toky a další pevné body v terénu a držebnostní a pozemkové hranice. Mapovací práce trvaly v Čechách 12 let (1826-1830, 1837-1843). Bylo zaměřeno 8967 katastrálních obcí o výměře 51 953 čtverečních km s 9 321 064 parcelami. Na Moravě a ve Slezsku trvaly práce 11 let (1824-1830, 1833-1836). Zaměřilo se 3724 obcí o výměře 27 375 čtverečních km s 6 038 454 parcelami. Soubor tvoří 11 732 katastrálních map (Čechy 8444, Morava 3288) na 46 732 mapových listech (Čechy 31 209, Morava 15 523) různých rozměrů. Základní rozměr je 60x71,5 cm.
Jeden z otisků originální mapy který byl opatřený popisem parcelních čísel a kolorovaný, byl určen k archivaci v Centrálním archivu pozemkového katastru ve Vídni. Je znám jako císařský povinný otisk (Kaiserpflichtexemplar).
V současné době je možné bezplatné prohlížení archiválií Ústředního archivu zeměměřictví a katastru (ÚAZK) na Internetu (http://archivnimapy.cuzk.cz/).
Prozatím jsou přístupná data z postupného skenování císařských povinných otisků stabilního katastru Čech (1824-1843). 
27. srpna 2007
Proč „Lužické“ hory?
Název Lužice (Losicin, Lonsicin) je poprvé doložen v roce 932. Od sedmého století zde sídlily slovanské kmeny Srbů. Je to starobylá země rozkládající se kolem horního toku řek Sprévy a Nisy. Nyní se nachází na území Německa, Polska a Česka. Na severu je vymezena oblastí Blata (lužickosrbsky Błóta, německy Spreewald se známými projížďkami po vodě – jihovýchodní část nynější spolkové země Braniborsko) a na jihu Lužickými horami (východní část nynějšího Svobodného státu Sasko) – viz mapa s německými i lužickosrbskými názvy významných měst.
Část Lužice byla od 11. století součástí českého státu. Za vlády Lucemburků byla dokonce celá Lužice součástí dědičných zemí
Koruny české. V roce 1635 Habsburkové postoupili Lužici Sasům.
Lužice se dělí na Dolní (kolem Chotěbuzi Cottbus) a na Horní (kolem Budyšína Bautzen). Počátkem devadesátých let 20. století byla lužickosrbština jako jazyk na vymření. S podporou EU ale vznikla akce WITAJ, která zajistila, aby pro děti rodičů, kteří o to měli zájem, byly zřízeny školky, kde se mluvilo lužickosrbsky. Akce má slušný úspěch. O životě a historii našich sousedů se v češtině dozvíte na web stránkách http://www.luzice.cz/ .
V roce 1704 založili v Praze bratři Šimonové – lužickosrbští duchovní – nadaci, která vypisovala každoročně stipendia pro lužickosrbské studenty a roku 1728 pro ně postavila internát (vlastně jakési vzdělávací a kulturní středisko s knihovnou), dodnes známý jako Lužický seminář na Malé Straně. Po druhé světové válce Lužický seminář daroval stát Společnosti přátel Lužice, v letech 1945-55 seminář mohl opět sloužit jako lužickosrbská kolej. Nedlouho poté byl zestátněn, ale úřady nechaly v historické budově působit unikátní lužickosrbskou knihovnu. Kromě toho tam byla dívčí vysokoškolská ubytovací kolej (kolem roku 1960 tam několik našich trávnicko-nadějských chalupářů trávilo příjemná diskusní odpoledne u spolužaček – vzpomínám si , že jsme museli po vypití kávy vyjídat lógr ze skleniček, aby dámy neměly tak náročné mytí).
V roce 2002 byl i Lužický seminář částečně zasažen katastrofální povodní.20. srpna 2007
Wikipedie
14. srpna 2007
Trávník je světový
íte, co je to Wikipedie?
Privátně vedený volně přístupný naučný slovník na Internetu. Každý má možnost tam kvalifikovaně přidat heslo, které dovede objasnit. Wikipedie má své jazykové mutace (samozřejmě česká verze má zatím méně hesel než třeba anglická).
Ovšem nás může těšit, že v německé verzi jsou i pojmy Trávník, Naděje nebo Ledová jeskyně, doprovázené obrázky a aktuálním textem (podle něj má dnes Trávník 21 stálých obyvatel).
Jeden z doprovodných obrázků je přiložen - zrušená kaple v Naději (i se satelitní anténou místo zvonu).
A ještě dodatek - nedávno byla u jednoho článku připojena stará mapka našeho okolí. Při bližší prohlídce lze zjistit, že údolíčko pod penziónem U Naděje se za stara jmenovalo Quarksack - po česku "pytlík na tvaroh" (ve kterém se z mléka dělá tvaroh) nebo jednodušeji Tvarožník. Nezavedeme to zase?
Trávník viz http://de.wikipedia.org/wiki/Tr%C3%A1vn%C3%ADk
Naděje viz http://de.wikipedia.org/wiki/Nad%C4%9Bje
Ledová jeskyně viz http://de.wikipedia.org/wiki/Ledov%C3%A1_jeskyn%C4%9B_Nad%C4%9Bje
8. srpna 2007
V Trávníku nejsou vrabci
Uvidíte tu zato sojky, straky, datly, brhlíky, sýkorky, kosy,...
a nedaleko - to koukáte - i pštrosy!!
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]