30. srpna 2007

Historické katastrální mapy

Katastrální vyměřování bylo prvním mapováním na území rakouského státu, které bylo vyhotoveno na přesných geodetických základech. Byla založena a zaměřena trigonometrická sít I. až III. řádu. Právním základem byl patent císaře Františka I. ze dne 23.prosince 1817, který stanovil, že práce spojené s jeho vyhotovením budou probíhat postupně v jednotlivých korunních zemích monarchie.

Podrobnému měření předcházelo zjištění, označení a popis hranic katastrální obce a držebnostních a pozemkových hranic, které byly vyznačeny a očíslovány v terénu a zakresleny do polního náčrtu. Stejným způsobem nebo rajónováním, při němž se délky určovaly řetězcem, byly zaměřeny podle polního náčrtu podrobné body, tj. nemovitosti, vodní toky a další pevné body v terénu a držebnostní a pozemkové hranice. Mapovací práce trvaly v Čechách 12 let (1826-1830, 1837-1843). Bylo zaměřeno 8967 katastrálních obcí o výměře 51 953 čtverečních km s 9 321 064 parcelami. Na Moravě a ve Slezsku trvaly práce 11 let (1824-1830, 1833-1836). Zaměřilo se 3724 obcí o výměře 27 375 čtverečních km s 6 038 454 parcelami. Soubor tvoří 11 732 katastrálních map (Čechy 8444, Morava 3288) na 46 732 mapových listech (Čechy 31 209, Morava 15 523) různých rozměrů. Základní rozměr je 60x71,5 cm.

Jeden z otisků originální mapy který byl opatřený popisem parcelních čísel a kolorovaný, byl určen k archivaci v Centrálním archivu pozemkového katastru ve Vídni. Je znám jako císařský povinný otisk (Kaiserpflichtexemplar). V současné době je možné bezplatné prohlížení archiválií Ústředního archivu zeměměřictví a katastru (ÚAZK) na Internetu (http://archivnimapy.cuzk.cz/). Prozatím jsou přístupná data z postupného skenování císařských povinných otisků stabilního katastru Čech (1824-1843). Na obrázku je vyznačen současný stav na Cvikovsku – zelená katastrální území jsou hotová, žlutá jsou právě dohotovena a fialová se teprve připravují. Z mapy je vidět, že na historický katastr Trávníka a Naděje si ještě musíme počkat, ale už je v přípravě. Katastr Cvikova je již k dispozici (viz ukázka).

27. srpna 2007

Proč „Lužické“ hory?

Když mluvíme o našich Lužických horách neškodilo by i zamyšlení „proč jsou Lužické“?

Název Lužice (Losicin, Lonsicin) je poprvé doložen v roce 932. Od sedmého století zde sídlily slovanské kmeny Srbů. Je to starobylá země rozkládající se kolem horního toku řek Sprévy a Nisy. Nyní se nachází na území Německa, Polska a Česka. Na severu je vymezena oblastí Blata (lužickosrbsky Błóta, německy Spreewald se známými projížďkami po vodě – jihovýchodní část nynější spolkové země Braniborsko) a na jihu Lužickými horami (východní část nynějšího Svobodného státu Sasko) – viz mapa s německými i lužickosrbskými názvy významných měst.

Část Lužice byla od 11. století součástí českého státu. Za vlády Lucemburků byla dokonce celá Lužice součástí dědičných zemí
Koruny české. V roce 1635 Habsburkové postoupili Lužici Sasům. Lužice se dělí na Dolní (kolem Chotěbuzi Cottbus) a na Horní (kolem Budyšína Bautzen). Počátkem devadesátých let 20. století byla lužickosrbština jako jazyk na vymření. S podporou EU ale vznikla akce WITAJ, která zajistila, aby pro děti rodičů, kteří o to měli zájem, byly zřízeny školky, kde se mluvilo lužickosrbsky. Akce má slušný úspěch. O životě a historii našich sousedů se v češtině dozvíte na web stránkách http://www.luzice.cz/ .

V roce 1704 založili v Praze bratři Šimonové – lužickosrbští duchovní – nadaci, která vypisovala každoročně stipendia pro lužickosrbské studenty a roku 1728 pro ně postavila internát (vlastně jakési vzdělávací a kulturní středisko s knihovnou), dodnes známý jako Lužický seminář na Malé Straně. Po druhé světové válce Lužický seminář daroval stát Společnosti přátel Lužice, v letech 1945-55 seminář mohl opět sloužit jako lužickosrbská kolej. Nedlouho poté byl zestátněn, ale úřady nechaly v historické budově působit unikátní lužickosrbskou knihovnu. Kromě toho tam byla dívčí vysokoškolská ubytovací kolej (kolem roku 1960 tam několik našich trávnicko-nadějských chalupářů trávilo příjemná diskusní odpoledne u spolužaček – vzpomínám si , že jsme museli po vypití kávy vyjídat lógr ze skleniček, aby dámy neměly tak náročné mytí). V roce 2002 byl i Lužický seminář částečně zasažen katastrofální povodní.


20. srpna 2007

Wikipedie

zná nejen Trávník a Naději ( o které ví, že má 40 chalup a 11 stálých obyvatel), ale i Milštejn, Křížek nebo cvikovskou Kalvárii.

Zadejte ve vyhledávači: Wikipedia Milštejn (je už i česky) nebo Wikipedia Křížová věž (je jen německy) nebo Wikipedia Křížový vrch Cvikov (jen německy).
Zájemcům o historii našeho okolí (a současně i znalcům němčiny) lze doporučit německou publikaci: Andreas Bültemeier- Wanderungen Lausitzer Gebirge und Böhmisches Niederland - vydanou v Oberlausitzer Verlag Spitzkunnersdorf.
Českých knih o Lužických horách bylo, hlavně v posledních letech, vydáno několik včetně obrazové publikace, složené ze starých pohlednic. Některé z nich si zde připomeneme:

Putování za rozhlednami Lužických hor a Českého Švýcarska Jan Nouza

Hraničáři pod Luží '38
Kolektiv autorů

Album starých pohlednic Lužických hor a Ještědu
Roman Karpaš, Karel Stein, Miloslav Nevrlý

Lužické hory
Milan Holeček

Cvikov 650 let
Kolektiv autorů

Poznáváme Lužické a Žitavské hory
Jana Modrá, Silke Hentschel

Lužické hory do kapsy
Jiří Růžička, Jana Jordáková, Zuzana Pozlovská

14. srpna 2007

Trávník je světový

Víte, co je to Wikipedie? Privátně vedený volně přístupný naučný slovník na Internetu. Každý má možnost tam kvalifikovaně přidat heslo, které dovede objasnit. Wikipedie má své jazykové mutace (samozřejmě česká verze má zatím méně hesel než třeba anglická). Ovšem nás může těšit, že v německé verzi jsou i pojmy Trávník, Naděje nebo Ledová jeskyně, doprovázené obrázky a aktuálním textem (podle něj má dnes Trávník 21 stálých obyvatel). Jeden z doprovodných obrázků je přiložen - zrušená kaple v Naději (i se satelitní anténou místo zvonu). A ještě dodatek - nedávno byla u jednoho článku připojena stará mapka našeho okolí. Při bližší prohlídce lze zjistit, že údolíčko pod penziónem U Naděje se za stara jmenovalo Quarksack - po česku "pytlík na tvaroh" (ve kterém se z mléka dělá tvaroh) nebo jednodušeji Tvarožník. Nezavedeme to zase?

Trávník viz http://de.wikipedia.org/wiki/Tr%C3%A1vn%C3%ADk

Naděje viz http://de.wikipedia.org/wiki/Nad%C4%9Bje

Ledová jeskyně viz http://de.wikipedia.org/wiki/Ledov%C3%A1_jeskyn%C4%9B_Nad%C4%9Bje


8. srpna 2007

V Trávníku nejsou vrabci

Uvidíte tu zato sojky, straky, datly, brhlíky, sýkorky, kosy,... a nedaleko - to koukáte - i pštrosy!!

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]