15. prosince 2017

Jakpak je dnes u nás …. (na chalupě)?



Zvláště během zimy nás před odjezdem na chalupu zajímá, jak to kolem našich chalup vypadá se sněhem a s počasím. Nejvíce informací se získá pohledem na místní webové kamery. Zrovna dneska je v Praze modro a pět stupňů nad nulou, ale na Českolipsku je kalamita, jak se píše na internetu:

Velké problémy také tradičně byly na trase ze Svoru na Jiřetín pod Jedlovou, kde na obávaném kopci Šébr uvázlo několik kamiónů. Zablokovaná kvůli tomu byla i svorská křižovatka na trase z Nového Boru do Cvikova. Odpoledne se situace pomalu stabilizuje. Silnice na Šébru a ve Svoru byla po chemickém ošetření bez známky sněhu, závěje naopak zůstávaly na stejné silnici v úseku mezi Českou Lípou, Novým Borem a Svorem.


Ještě asi před rokem fungovala otáčivá kamera na Hvozdu, ta je bohužel už na webu nepřístupná.

Proto jsme se hlavně připojovali na dvě kamery v Dolní Světlé (u penzionu Celnice) a na Horní Světlé (u penzionu Lužanka). Stačilo to pro informaci, zda u nás leží sníh nebo zda jsou silnice proplužené. Pro Trávník byla směrodatnější kamera v Dolní Světlé, protože stačilo pár desítek metrů výšky a na Horní Světlé bylo vždy počasí tvrdší (mlha, víc sněhu a p.).

 Kamery jsou na web adrese


a  ukázka obrázků je připojená.


Nyní se na stránkách Městského úřadu Cvikov objevil přístup ke kamerám, které sledují stav Boberského potoka. Jsou na adrese:


Kamery jsou celkem 4 – v Lindavě, poblíž objektu Severky  v Palackého ulici, u rybníčku za Smetanovou ulicí a u vodoznaku na Boberském potoku (o tom nevím, kde vlastně je). Kamery přenášejí obraz živě (na rozdíl od kamer ve Světlých, které zobrazují fotografie, obnovované každých asi 10 sekund). Přístup je přes zveřejněné přihlašovací jméno a heslo, případně se ještě musí odsouhlasit použití příslušného video driveru. Takže máme nyní  k dispozici obrázky přímo ze Cvikova, viz:


Automatický měřič vodní hladiny Boberského potoka, který patří Českému hydrometeorologickému ústavu, je u ordinace našeho zvěrolékaře Dr. Mohyly. Měřič je napájen z fotovoltaického panelu a jeho záznam je na web adrese


14. prosince 2017

Vycházky a hospody



Na stránkách Spolku Trávník a Naděje jsou články o historii Cvikova, Trávníka, Naděje a okolí. Přidám dnes jen pár doplňků z německých turistických průvodců a z vlastních zkušeností. Naše důchodcovská parta uskutečnila radu vycházek do bližšího i vzdálenějšího okolí.

Celkem mimo náš zájem je Jezevčí vrch mezi Mařeničkami a Heřmanicemi. Na turistických mapách je název Jezevčí vrch, ale tady se mu říká i Jílový vrch nebo Limba. Původní německý název je Limberg, z čehož je asi odvozen název Limba. Je na něm přírodní rezervace /dubiny) a k vycházkám se nehodí, protože jeho vrchol je totálně zarostlý bez vyhlídky a nevede na něj ani turistická značka, jen po jeho úbočí prochází žlutá a červená značka. Na jižním svahu jsou dvě skály (Panenský a Babský kámen), kdysi vyhlídkové body, ale dnes jsou, stejně jako vrchol kopce, zarostlé lesem.


Dlouhou tradici mají vánoční vycházky, kdysi podnikané pod názvem 30 km Lužickými horami, později Vycházka hospodami lužických hor. Vzhledem o opotřebovanosti kloubů pochodníků, dnes staříků spíš přes sedmdesátku, se pochod pozměnil na projížďky autobusem od hospody k hospodě. První úsek je jízda do Krompachu. U konečné stanice autobusu je zámeček, kdysi prý tam byl pivovar, dnes je to internát a speciální škola. Naproti je vyhořelá hospoda (podle Kollára – kdysi hučící místo, dnes hostů rakev). Takže se pokračuje na Valy, kolem již zaniklé restaurace Na vyhlídce k nové (naštěstí) restauraci Na hřebenovce.



 Po posezení se dá navázat další jízda autobusem do Dolní Světlé, kde je sice zaniklá Stará hospoda, ale na konci vesnice je hospoda Celnice a nová hospoda pana Mánka s názvem U nás.  Další podvečerní autobus dovolí popojet do Mařenic. I zde zanikla hospoda U mačety, ale hostince U čtyř lip a Husky jsou stále v provozu. Odtud vzhledem k tomu, že večer už autobusy nejezdí, se musí pěšky do Trávníka a doufat, že zdraví dovolí paní hostinské mít otevřeno.


Ale i v Trávníku jsou zaniklé hospody. Na dnešní otočce stála Dünnebierova hospoda (zaniklá někdy v padesátých letech) a kousek dál  Schierova hospoda (podle jména patřila rodině majitelů Zámečku), po válce až někdy do osmdesátých let to byla hospoda, patřící Jednotě. Po jejím zániku tam byla provozovna družstva invalidů INVA, pak výroba skla pro automobily a v posledních pár letech truhlárna – nyní je tam snad jeden byt. Někdy na začátku devadesátých let vznikla nově hospoda  z bývalé školy (za bolševika to bylo rekreační středisko vodovodníků z Litoměřic) dnešní pezion U Naděje.

No a v Naději bylo hned hospod několik, dnes už tam není žádná. V Hamru na výhodném místě - křižovatce turistických cest mezi Juliovkou, přehradou, ledovou jeskyní a Milštejnem - je dnes restaurace Pod přehradou.

Zde před oběma válkami restaurace bývala. Byl zde pro turisty k dispozici klíč od vchodu do Ledové jeskyně (průvodce z r. 1910 radil, že za 10 haléřů jste si moli najmout kluka hospodských, který pak klíč zanesl zpátky).

Ledová jeskyně byla za našeho mládí volně přístupná, kdysi po kluzkém dřevěném žebříku, později nahrazeném železným. Stěny byly zledovatělé a na dně byla vrstva ledu. Bohužel asi už před lety začalo globální oteplování a ledová výzdoba dokázala během léta zmizet. Proto už snad třicet let je jeskyně uzavřená a přístupná bývá jen jeden večer v září, kde se zde pořádá tak zvaná Noc netopýrů.

4. prosince 2017

Parcely na katastrálních mapách



Před časem jsem tu psal o pozemcích a  parcelách. A zmínil jsem tam i upřesňování hranic pozemků. Jen pro rekapitulaci: První zaměření polností se konalo ještě za císaře pána v osmnáctém století (1785), technickými prostředky, které tehdy byly k dispozici (tyče, provazce). Výsledky se zakreslily to tzv. Josefského katastru. Nejednalo se ale o souvislou mapu, ale dílčí zákresy polí u tehdejších vesnic.

V r. 1817 byl vydán nový císařský patent o komplexním vyměření půdy. Výsledkem byl tak zvaný stabilní katastr, zhotovený na základě triangulačního měření celé země. Měření bylo ukončeno v r. 1843. Na celém našem území bylo přes 12 tisíc zaměřených triangulačních bodů. Měření se provádělo optickým zaměřováním a vzdálenosti se počítaly trigonometricky.Pak se zhotovovaly jednotlivé listy s vyznačením pozemků (na každém listě musely bý nejméně 3 triangulační body, ze kterých se vycházelo), jeden list znázorňoval plochu jedné čtvereční míle. Měřítko bylo 1:2880, čili 1 mm na mapě představoval skoro 3 metry ve skutečnosti. Výsledkem bylo asi 50 tisíc listů o rozměru asi 60 x 50 cm.

Tyto tzv. císařské otisky se staly základem katastrálních map, pořizovaných za první republiky od r. 1927.  Tisk byl proveden e větších měřítcích a opět pomocí trigonometrického měření se mapy doplnily tam, kde rakouské podklady chyběly. Od té doby, když bylo zapotřebí vyměření pozemků (při prodejích půdy, výstavbě), použilo se přesnější měření, kde to nutné nebylo, došlo pouze k přetransformování rakouského mapování do nových map. Použito bylo nové souřadnicové uspořádání S-JTSK a začaly se používat k zakreslování i počítače.

Posledním krokem byla digitalizace, která proběhla v posledních letech. Postupně se používají moderní měřicí techniky i s využitím systému navigace GPS. Při všech změnách vlastnictví se provádí nové měření moderními metodami, které odstranilo chyby ze starého rakouského měření S komplexním přeměřením celých katastrálních map se kvůli obrovským nákladům nedá počítat. Ovšem stále je většina pozemků i po digitalizaci  zakreslena podle původního málo přesného rakouského měření. Hranice pozemků katastru mohou být přeneseny do ortofota, které představuje letecký snímek (viz obrázek). Přesnost zobrazení terénu na ortofotu je v dnešní době vysoká (až 0,25 m). ). Ovšem přesnost hranic pozemků je na i zde  dána přesností zaměření lomových bodů. Ta je dána střední polohovou chybou, která se pohybuje v rozpětí od 0,2 m do 1,4 m podle toho, jakou metodou (číselnou, grafickou) a s jakou přesností byl lomový bod určen. Jinými slovy, tam kde proběhlo v nedávné době vytyčení pozemku, je přesnost vysoká, ale tam, kde se při digitalizaci vycházelo z grafické katastrální mapy, je podstatně horší. Proto se přesné zaměření realizuje jen při zmíněných změnách vlastnictví, případně při sporech o hranice pozemků. I v takových případech  je žádoucí  shoda majitelů sousedních pozemků, aby  zákres byl proveden a oboustranně akceptován .

Ještě před deseti lety se zaměření dělalo pomocí teodolitů a pásem (s využitím pevně již dříve vytyčených bodů – rohy dvou tří budov v obci). Dnes se chodí s měřicí tyčí, na které je přijímač GPS a určují se souřadnice ve stupních, minutách a vteřinách, které jsou pak zapsány do map. 


I ve stanovisku ČÚZK (Český úřad zeměměřický a katastrální) konstatuje, že - vlivem nejednotného původu katastrálních map na našem území a různé přesnosti zaměřování změn v minulosti obsahuje katastr nemovitostí údaje o poloze lomových bodů hranic pozemků s výrazně různou polohovou přesností. Na té závisí i míra spolehlivosti výsledku případného vytyčení hranice podle údajů katastru a přesnost evidované výměry. Pokud evidované údaje nejsou dostatečně spolehlivé, je třeba posoudit, zda je reálné se sousedy dosáhnout shody na průběh hranice.


K takovým postupům přistoupil i MÚ Cvikov, protože řada majitelů chalup se hlásí k trvalému pobytu. MÚ pak musí prověřit  dostupnost pro odvoz odpadků, příjezd kalových čerpadel, sanitek a podobně. Sem spadá i často kritizovaná malá péče o nálety stromů a křovin, kdy se zužuje průjezdný profil přístupové obecní cesty nebo se zastiňuje obecní osvětlení. Na tento problém  opakovaně poukazuje Spolek Trávník-Naděje na svých výročních schůzích (představitelé Městského úřadu se schůzí zúčastňují a o problému ví).

23. listopadu 2017

Oprava přehrady finišuje

Podle plánu má být oprava naší přehrady dokončena do prosince. Zdá se, že termín bude splněn.



20. listopadu 2017

Nad námi létá mnoho letadel



Každé letadlo má takzvaný letový plán, ve kterém je, mimo jiné, uvedena plánovaná trať letu. Plánuje se po letových cestách, což jsou vzdušné koridory, vedoucí mezi leteckými majáky a. No a nad naším krajem se takové koridory z řady zemí sbíhají a pokračují v koridoru na letiště Václava Havla Ruzyně.



Tratě jsou sice definovány, ale v praxi jsou letadla nad pevninou vždy pod dohledem radaru a na základě povoleni si mohou cestu zkrátit, tj. trať opustit. Pokud letí letadla po křizujicich se trajektoriich, tak mají bud přidělenou jinou hladinu, nebo jim v dostatečném dá řídící centrála  jiný směr, aby nevzájemně vyhnula.

Evropská komise v r. 2001 schválila reformu řízení letového provozu v Evropě. Měl by být vytvořen jednotný vzdušný prostor, který by byl přizpůsoben letovým proudům bez ohledu na státní hranice.

Je to projekt společné evropské nebe (Single European Sky). Projekt by několikrát změněn, v současné době běží projekt SESAR, který by měl od roku 2020 vyřešit technologii jednotného systému řízení leteckého provozu v celé Evropě jako první etapu jednotného evropského nebe.



Majitelé počítačů, ale i  mobilních chytrých telefonů, už několik let používají aplikaci Flightradar 24, která pracuje s databází letů a díky ní získávají  přehled o  letadle, které právě vidí na obloze. Většina letadel je dnes  povinně vybavena tzv. transpondérem ADS-B (Automatic Dependent Surveillance-Broadcast), který pomocí radiostanice v pravidelných intervalech vysílá informaci o aktuální poloze.  Vysílání ADS-B není nijak zabezpečeno, čehož využili nadšenci z celého světa k vybudování sítě přijímačů, sestávající z přibližně dvou tisíc pozemních stanic, jejímž cílem je získávání těchto dat. Vzhledem k vysoké používané frekvenci (1090 MHz) je pokrytí každého přijímače omezeno na asi 250 až 400 km ve všech směrech. Evropa je pokryta z 99 %, dobré pokrytí je také v USA, Kanadě, Karibiku, Brazílii, Rusku, na Středním východě, Indii, Japonsku, Thajsku, Malajsii, Indonésii, Austrálii a na Novém Zélandu. V jiných částech světa je pokrytí ADS-B přijímači horší a nad mořem prakticky není vůbec.  Naměřené údaje z těchto pozemních stanic  jsou následně propojeny s databází, odkud se doplňují další informace, a projektovány do map, jak můžete vidět na webu flightradar24.com


 Aplikace hned po spuštění zobrazí mapu s vyobrazením letadel a letišť (ta jsou zastoupena modrými „špendlíky“). Po kliknutí na symbol letadla, které se podle mapy nachází v blízkosti, se na displeji objeví stručné informace o typu letadla, letecké společnosti a údaj odkud kam letí včetně trajektorie letu. Už jsme takto sledovali třeba kamarády-chalupáře, kteří mířili letadlem na Korfu.

Běžně se stává, že uvidíte na obloze letadlo, ale na mapě této aplikace vidět není. Pak jde buď o letadlo vojenské, nebo o letadlo soukromé, které zmíněným systém pro sledování vybaveno není.

13. listopadu 2017

Martin na bílém koni



Tohle lidové přísloví vycházelo z pozorování, že kolem 11. Listopadu v Česku padal poprvé sníh. Letos se svatý Marin o jeden den opozdil, což je slušná shoda.
V Trávníku  bylo pršlavé období a i na mírném svahu to při chůzi ještě v neděli čvachtalo, teploty po ránu byly kolem plus dvou stupňů, takže se ojínění nekonalo.  Jak si místní notují, období od konce října do začátku prosince je na chalupách to nejméně útulné, topí se a ačkoliv by psa nevyhnal, musejí někteří místní do mokra a mlhy alespoň dvakrát denně se svými čtyřnohými miláčky vyrazit.

V neděli, kdy se pár vytrvalých Pražáků (co si neodpustí víkend na chalupě)  chystalo k odjezdu, se zase rozpršelo a jelo se v dešti až do Prahy. Ovšem jak ukazuje web kamera v Horní Světlé, přes noc se prvních pár centimetrů sněhu z nebe sneslo.
 A nesmím opomenout, že se paní vedoucí místní osvěžovny na svatého Martina dožila významného životního jubilea, ke kterému jí srdečně blahopřeji. Své narozeniny slavila v sobotu  jen v rodinném kruhu, ale v neděli jí hrstka, trvalých původně rekreantů a nyní již trávnických usedlíků, byla pogratulovat.

A jak se ti, co sledují i Trávnicko-Nadějský zpravodaj, dozvěděli, v sobotu 18. listopadu se v osvěžovně bude konat posezení s muzikou a svatomartinskou husou. Protože jde o víkend, prodloužený o páteční státní svátek, dá se očekávat hojná účast. Tak ať je veselo a účastníkům chutná.

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]